ANKETA OHLEDNĚ TOHOTO WEBU FARNOSTI - prosím o vyplnění.

Příležitost ke svátosti smíření máte vždy v týdnu přede mší svatou. Někdy ale člověk potřebuje svátost smíření prožít ve větším klidu a v časové pohodě. Nebo se svěřit s životní či duchovní těžkostí. Nebo se spolu s knězem pomodlit za trápení, které Vás tíží. I když se snažím příliš "netoulat" a být k dispozici na faře, přesto Vám chci nabízet konkrétní příležitosti k osobnímu setkání. Více zde.

P. Petr Hofírek

Historie farnosti Horní Němčí

Kostel

Základním pilířem každé farnosti je kostel. Kdy byl založen náš farní kostel, není nikde písemně zaznamenáno, ale z jeho umístění (kdy souvislá řada domů mu vlastně ustupuje) lze usuzovat, že byl postaven dříve, než došlo k postavení této řady domů, snad již při založení Horního Němčí. Pro starobylé založení svědčí také jeho poměrně malé rozměry, zasvěcení i stavební sloh.
První písemná zmínka o jeho existenci pochází až z roku 1554, ze známých skutečností lze alespoň částečně rekonstruovat jeho starší historii. Do roku 1427 byl filiálním kostelem, jenž patřil postupně k Velké, Uherskému Brodu a Strání. Od roku 1427, kdy bylo vypáleno Strání husity, se farář zřejmě přestěhoval ze Strání do Horního Němčí a kostel se stal farním také pro Strání. Roku 1566 se stal kostelem novoutrakvistickým (protestantským) a zůstal jím až do roku 1620, kdy se připomíná poslední protestantský duchovní správce Řehoř Petrides.
Od roku 1622 byl kostel uzamčen, a to až do roku 1627, kdy byl svěřen péči faráře v Uherském Ostrohu Jana Mathesia a od roku 1634 Jana Schwideriga. Rokem 1640 je svěřen péči hluckého faráře Ignáce Cellera, od roku 1654 je přifařen do Nivnice. Od roku 1671 se nazývá kostelem filiálním. V roce 1751 byla v Horním Němčí zřízena lokalie (tj. místo spravované samostatným duchovním správcem) a kostel dne 7. 11. 1763 benedikován nivnickým farářem Ferdinandem Egidem. Benedikci předcházela zásadní přestavba kostela, která byla započata roku 1762 na sklonku života Františka Toupala a dokončena v roce 1763 za působení Jakuba Bednaříka.
Při cestě do kostela vstoupíme do prostoru bývalého hřbitova, ohrazeného dnes zídkou. Ta byla kolem kostela postavena v roce 1771, obnovena roku 1890 a opravována v letech 1898, 1915 a 1927. V roce 1956 měl tehdejší MNV v Horním Němčí snahu zbourat ji a kamene použít k vydláždění silnice a silnici na úkor starého hřbitova rozšířit. Naštěstí proti tomu zasáhl Památkový úřad a záměr se neuskutečnil.
Naproti hlavních dveří stával od pradávna dubový kříž, který byl čas od času obnovován, přičemž dřevo na něj dávala obec. Roku 1905 byl nahrazen křížem kamenným, který zbudovali manželé Světinští. Současný kříž byl postaven roku 1942 (podle jiných pramenů v roce 1944) z prostředků farnosti.
Misijní kříž stojící nalevo od hlavních dveří je připomínkou misií z roku 1947. Po obou stranách hlavních dveří jsou kamenné sochy sv. Petra a Pavla, darované 1912 knížetem Janem II. z Liechtensteinu pro školní budovu v Horním Němčí. Byly zhotoveny ve St. Ulrichu, ale výklenky v průčelí školní budovy je nemohly unést, a tak byly postaveny u kostelních dveří. Roku 1929 byly posvěceny a byly nad ně pořízeny stříšky.
Kostel se skládá z vlastního kostela, věže s přístavkem pro schodiště a sakristie za věží. Délka kostela je 32,7 m, šířka 9 m. Zdi chrámové lodi, presbytáře, kůru a spodní části věže jsou vystavěny z kamene, klenba, nadstavba věže a sakristie jsou vystavěny z cihel. Zdi chrámové lodi a presbytáře pocházejí z doby před rokem 1762, kůr, klenba a spodní část věže pochází z roku 1762, nadstavba věže s hodinami pochází z roku 1937, sakristie z roku 1957.
Na místě dnešního kůru byla do roku 1762 věž, nad presbytářem pak sanktusová věžička.
Vlastní kostel se skládá z presbytáře, chrámové lodi a kůru. Rozměry presbytáře jsou 4x5 m. Je značně nižší než ostatní kostel, na epištolní straně byl ve zdi výklenek, jenž byl v roce 1947 zazděn, bývala tu i lavice pro myslivce, která byla na rozkaz arcibiskupa Kohna v roce 1898 odstraněna.
Hlavní oltář sv. Petra a Pavla prodělal značné změny. Poprvé se připomíná roku 1671, pak roku 1691. Při přestavbě kostela byl v roce 1763 postaven oltář nový, se zděnou spodní částí. Obraz sv. Petra a Pavla na něm namaloval malíř Jan Schwartz z Münsterberka ve Slezsku. Obraz ale nebyl valné úrovně a tak P. Maluš nechal už roku 1781 namalovat nový u Antonína Feldhaase. Roku 1877 byl P. Horáčkem pořízen nový oltář s novým obrazem a dvěma cherubíny. V roce 1904 byly pořízeny sochy andělů z kameninové hmoty a ty v roce 1917 byly nahrazeny dřevěnými z lipového dřeva od Boleslava Mudrocha z Prahy. Oltář je zděný, stupeň dřevěný, na oltáři je mensa a na ni portatile. Toto je v pořadí už třetí. První se připomíná 1691, druhé 1722, třetí pořízeno 1855 s ostatky mučedníků sv. Severina, Urbana a Fortunáta, Na oltáři je dřevěný svatostánek z roku 1917, v pořadí třetí. Na oltáři jsou také sochy sv. Cyrila a Metoděje z roku 1881.
Při přestavbě v roce 1762 byla zřízena před presbytářem krypta, v níž byl pohřben P. Toupal a po něm také P. Bednařík.
Chrámová loď je 12,8 m dlouhá a 6,8 m široká. Tvoří ji dva oblouky a tři pilíře.
Kazatelna pochází z roku 1879, předtím zde byla kazatelna z roku 1763. Stojí na sloupku, je opatřena stříškou a vedou k ní schůdky přímo z presbytáře. Její vzhled byl zásadně změněn roku 1914, kdy byla namramorována.
V kostele se nachází také křtitelnice. Roku 1691 se připomíná dřevěná křtitelnice s měděnou mísou, v roce 1712 byla pořízena nová, současná pak v roce 1899. Také ona byla roku 1914 namramorována. Nad ní se nachází polychromované sousoší představující křest Páně z roku 1898.
V roce 1691 se uvádí, že v chrámové lodi byly dva boční dřevěné oltáře, zasvěcené sv. Vavřinci a sv. Kateřině. Při obnově kostela 1762 byly odstraněny, ale později vznikl boční oltářík pro Boží hrob a jesličky. Na oltáříku je svatostánek a socha Panny Marie z roku 1952. Jesličky které se zde umísťují, pocházejí z roku 1954. Boží hrob byl poprvé pořízen v roce 1877, současný byl pořízen roku 1929 od Josefa Neškudla v Jablonném nad Orlicí.
Na pilířích jsou umístěny sochy Srdce Páně z roku 1952, sv. Antonína z roku 1952, sv. Josefa z roku 1902, a sv. Judy Tadeáše z roku 1952. Bývala zde umístěna ještě socha sv. Terezičky z roku 1932 a další socha P. Marie z roku 1902.
Křížová cesta pochází z roku 1893, předtím křížová cesta v kostele nebyla.
Kůr vznikl při přestavbě kostela 1762 na místě zbourané staré věže. Byl vystavěn na dvou zděných pilířích, na nichž spočíval dřevěný spodek kůru. Přístup na kůr vedl po zděných chodech., V roce 1905 provedl novou stavbu kůru stavitel Málek z Uherského Brodu. Kůr byl vybudován na železných traverzách, podepřených dvěma železnými sloupy, třetí sloup podpírá vchod na kůr, vedený točitými železnými schody.
Pod kůrem se nachází velký kříž. Původně stál v trati V Krajinách od roku 1911. Zhotovil jej Boleslav Mudroch, sochař v Praze. Jsou zde také dvě mramorové kropenky, pořízené roku 1905.
Varhany - poprvé byly do kostela pořízeny v roce 1777, v roce 1905 pořízeny nové, od roku 1951 upraveny na elektrický pohon (Elektřina pořízena do kostela 1944). Závěrem roku 1995 byly odstraněny a na počátku roku 1997 olomoucký arcibiskup Jan Graubner požehnal varhany nové.
Původní dlažba v kostele byla z pískovcových kvádrů - zachovala se za lavicemi na epištolní straně, po roce 1763 byla pořízena podlaha z pálených cihel, od roku 1899 z pálených cementových dlaždic.
K liturgickým obřadům slouží předměty, pořízené v různých obdobích. Monstrance pochází z roku 1902, ciborium z roku 1931. Kalich z roku 1903. V témž roce byla pořízena soška Vzkříšeného Krista, kadidelnice pochází z roku 1914. Zvonky jsou z roku 1925 a kropenka z roku 1955.
Věž kostela, která do roku 1762 stála na místě dnešního kůrového prostoru, byla zbořena a postavena na místě původní sakristie za presbytářem. Do věže je přístup kruhovitým dřevěným schodištěm, vybudovaným v roce 1935. Věž byla v roce 1937 nadstavena, opatřena hodinami a posvěcena 24.10.1937.Ve věži je světnička k uložení kostelních věcí. Na věži se nacházejí zvony. V roce 1671 měl kostel pouze jeden zvon. V roce 1691 byly na věži dva zvony, třetí na sanktusové věžičce. V roce 1707 pořízen zvon o váze 2,5 q, který později pukl a byl přelit. Za první světové války zvony byly odevzdávány k válečným účelům. Roku 1917 byl pořízen nový zvon, velký zvon byl pořízen v roce 1927 u fy. Winter v Broumově. Za druhé světové války odevzdány oba zvony, třetí (umíráček) pukl v roce 1946. V roce 1953 koupeny nové zvony u Manouška v Brně. Další výměny zvonů proběhly v roce 1971 (kdy bylo instalováno také elektrické zvonění) a v roce 1979.

Duchovní správa

Kostel samotný je však spojen neoddělitelně s duchovní správou. Tu od vzniku samostatné horněmčanské lokalie prováděli:
František Jan Toupal (20. 9. 1751 - 18. 9. 1762)
Narozen 7. 2. 1707 v Žeravicích, vysvěcen 2. 4. 1734 pro panství buchlovské, působil v Brankovicích, od 1. 7. 1747 ustanoven jako kooperátor horněmčansko-nivnický. Na nově zřízené lokalii horněmčanskou byl ustanoven 20. 9. 1751. Započal přestavbu kostela a po smrti 18. 9. 1762 byl dne 24. 9. 1762 pohřben v kryptě před hlavním oltářem kostela.
Františkáni (18. 9. 1762 - 24. 10. 1762)
Po jeho smrti administrovali lokalii dva františkáni z Uh. Hradiště - Kašpar Olešnický a Modest Janotka. Nebyli však administrátory v pravém slova smyslu, spíše výpomocnými kněžími, bydleli a stravovali se v myslivně.
Jakub Bednařík (24. 10. 1762 - 7. 2.1779)
Narozen 8. 6. 1717 v Archlebově, vysvěcen byl 18. 7. 1745. Do farnosti přišel z Velkých Karlovic 24. 10. 1762. Dokončil přestavbu kostela, který byl krátce po jeho příchodu dne 7. 11. 1762 benedikován. Za jeho působení byl vysvěcen Šebestián Walder, narozený 7. 1. 1737 v Horním Němčí jako syn zdejšího učitele. Pořídil varhany, zbudoval zídku kolem kostela. Zemřel 7. 2. 1779 a byl rovněž pohřben v kryptě před oltářem.
Josef Maluš (7. 2. 1779 - 28. 12. 1795)
Narozen 12. 3. 1748 v Ostrožské Lhotě, vysvěcen byl 19. 9. 1772, do farnosti přišel z Velké nad Veličkou. Za něj zrušen hřbitov kolem kostela a zřízen nový, postaven kříž na křižovatce ve Slavkově, ohrazena farní zahrada. 28. 12. 1795 odešel do Ostrožské Nové Vsi a roku 1802 zemřel jako farář v Blatnici.
Antonín Kumpert (29. 12. 1795 - 30. 4. 1796)
Narozen 29. 6. 1760 v Březnici v Čechách, vysvěcen 26. 5. 1788. Působil jako nivnický kaplan, v roce 1796 po odchodu Maluše administroval farnost.
Josef Brauner (1. 5. 1796 - 9. 12. 1800)
Narozen 1752 v Lipníku, vysvěcen 2. 3. 1776, z farnosti odešel do Ostrožské Nové Vsi, kde 12. 3. 1808 zemřel.
Jiří Kryl (10. 12. 1800 - 15. 4. 1801)
Narozen 1761, vysvěcen 21. 8. 1796. Nivnický kaplan, administroval farnost v letech 1800-1801. Zemřel 23. 1. 1806 jako administrátor nivnický.
Josef Karel Kajetán Scholz (15. 4. 1801 - 17. 11. 1802)
Narozen 3. 11. 1752 v Uherském Hradišti, vysvěcen 30. 5. 1779, do Horního Němčí přišel ze Strážnice, po sporu o farní majetek s farníky odešel do Hradčovic, kde 25. 11. 1815 zemřel.
Matěj Černý (17. 11. 1802 - 22. 3. 1803)
Narozen 1748 v Sezemicích. Vstoupil do řádu servitů a roku 1774 byl vysvěcen na kněze. Působil v klášteře ve Veselí nad Moravou, po zrušení přešel do duchovní správy nejprve jako kooperátor do Derfle, později působil jako dolněmčanský lokální kaplan, kde také 28. 2. 1806 zemřel.
Pavel Matela (22. 03. 1803 - 15. 2. 1806)
Narozen 1757 v Domaželicích u Přerova, vysvěcen 1787, přišel z Uherského Hradiště. Ve Slavkově při zaopatřování dostal tyfus a 15. 2. 1806 zemřel.
Bonaventura Janeček (16. 3. 1806 - 21. 6. 1806)
Hradišťský františkán, administroval farnost v roce 1806.
František Nesvadba (21. 6. 1806 - 29. 9. 1814)
Narozen 19. 2. 1773 v Kostelci na Hané, vysvěcen 23. 4. 1798, přišel ze Zděchova. V době svého působení pořídil podrobný a velmi cenný soupis inventáře kostela a majetku farnosti, 29. 9. 1814 odešel do Břeclavi.
Martin Horwath (29. 9. 1814 - 17. 4. 1815)
Narozen 31. 10. 1780, vysvěcen 2. 9. 1804. Před příchodem do farnosti působil v Hroznové Lhotě, Véskách a Nivnici, do Nivnice se také jako administrátor vrátil. Odtud později odešel jako admistrátor do Ostrožské Lhoty, kde zemřel 25. 11. 1822.
Jan Moßler (17. 4. 1815 - 10. 10. 1825)
Narozen 1777 v Ketři v Pruském Slezsku, vysvěcen 1802, do farnosti přišel z Lubojat, roku 1825 odešel do Horní Bečvy.
Antonín Šmach (10. 10. 1825 - 1. 2. 1826)
Narozen 7. 1. 1795 v Hranicích, vysvěcen roku 1818, působil ve Vizovicích a v Nivnici jako kaplan. Následně pak administroval Horní Němčí v době od 8. 2. 1830 do 10. 7. 1830. 9. 9. 1833 opustil diecézi a stal se kurátorem v Nevojicích v brněnské diecézi.
Jan Matzek (1. 2. 1826 - 8. 2. 1830)
Narozen 1782 v Třebařově, vysvěcen 1807, působil ve Svitavách, Kunčíně, Vrahovicích, Hustopečích a v Lesnici. Přišel do Horního Němčí z Lesnice a ve farnosti také zemřel.
Ignác Šafář (10.7.1830 - 10. 5. 1837)
Narozen 1787 v Třeštině u Zábřehu, vysvěcen 1811, přišel z Trnávky, zemřel ve farnosti 10. 5. 1837. Na jeho hrobě byl postaven první kříž ve farnosti.
Jan Křejčiřík (10. 5. 1837 - 27. 11. 1837)
Narozen 30. 4. 1790 v Oseku u Lipníka, vysvěcen 1. 9. 1817. Působil v Drahanech a Hroznové Lhotě, kaplan v Hroznové Lhotě, z Horního Němčí odešel do Kunovic, potom působil ve Studence a zemřel v Ohrozimi 31. 8. 1845.
Vincenc Šebesta (25.11.1837 - 29. 1. 1845)
Narozen 1790 v Lipníku, vysvěcen 1816, přišel z Velkého Ořechova a ve farnosti působil až do své smrti 29. ledna 1845. Vyznačoval se otevřeností, která mu působila mnohé nepříjemnosti.
František Ponížil (12. 2. 1845 - 25. 7. 1845)
Narozen 30. 6. 1806 v Hrubčicích, vysvěcen 22. 8. 1831. Byl takzvaným létajícím administrátorem. Jako kooperátor Šumický administroval Dobromělice, Nivnici, Komňu, Hradičovice, nakonec Horní Němčí. Ze Šumic odešel do Velké Polanky, kde 2. 5. 1851 zemřel.
Tomáš Heger (25. 7. 1845 - 31. 1. 1852)
Narozen 1789 v Bystrém u Poličky, vysvěcen 1815, přišel z Provodova. Po zrušení roboty a desátků vedl vleklý spor o farní majetek, zemřel ve farnosti.
Jan Skyba (14. 2. 1852 - 24. 5. 1852)
Narozen 30. 5. 1813 v Holešově, vysvěcen 22. 3. 1838. Nivnický kaplan, farnost administroval.
Valentin Kozel (24. 5. 1852 - 12. 5. 1872)
Narozen 5. 2. 1805 ve Lhotě u Opavy, vysvěcen 27. 7. 1833, ve farnosti od roku 1852, za něj ohrazeny hřbitovy v Horním Němčí i Slavkově, 29. 5. 1872 odešel do penze a s hospodyní bydlel na č.p. 87 nebo 85 (prameny se v údajích rozcházejí) v Horním Němčí. Zemřel 8. dubna 1873.
Jan Horáček (29. 5. 1872 - 2. 9. 1897)
Narozen 1. 1. 1843 ve Vitonicích u Kralic, vysvěcen 1870 do farnosti přišel z Bánova, pořídil mnoho z kostelního inventáře, rozšířil hřbitov ve Slavkově. Věnoval se hospodářství a chovu dobytka, angažoval se v různých hospodářských spolcích, byl jmenován čestným občanem v Horním Němčí i Slavkově, předseda záložny v Nivnici, člen správní rady pivovaru v Uh. Brodě, založil Jednotu na rozšíření kostela. Po sporech s farníky roku 1897 odešel do Vlachovic, kde 1918 zemřel.
František Matulík (14. 4. 1897 - 1. 7. 1907)
Narozen 21. 2. 1855 v Míškovicích u Holešova, vysvěcen 1880 přišel z Hoštic u Litenčic. Za něj postaven nový kůr, nové varhany, lavice, křtitelnice, založil farní kroniku, založil Raifeisenku a Potravní spolek "Svornost", jmenován čestným občanem Horního Němčí, roku 1907 odešel do Zborovic.
Stanislav Spáčil (1. 7. 1907 - 30. 9. 1907)
Kaplan v Derfli, ve farnosti působil jenom krátce, do 30. 9. 1907, poté farář ve Strání, kde byl 24. 12. 1947 pohřben. U farníků byl velmi oblíbený, dokonce šli intervenovat za určení jeho působiště do Horního Němčí do konzistoře.
František Kűnstler (1. 10. 1907 - 1. 12. 1920)
Narodil se 12. 12. 1862 ve Velké Bystřici u Olomouce, vysvěcen 1889. Po svém vysvěcení v roce 1889 působil v Brankách, Tršicích, Jestřebí a Dubu. Vzhledem k oblíbenosti předchozího duchovního správce byl přijat ve farnosti poměrně nevlídně. Při budování se zaměřil především na opravu fary, poprvé se za něj objevuje plán na její nadstavbu.
Postupem času však mu farnost přivykla, k čemuž přispěly dvě okolnosti - jednak byl dobrým kazatelem, což zvyšovalo účast na jeho bohoslužbách, kdy byl počet farníků tak vysoký, že všichni se nemohli do kostela vejít, a proto požádal konzistoř, aby mohl alespoň ve svátky sloužit dvě mše svaté. Druhou okolností byla skutečnost, že v době jeho působení ve farnosti probíhala světová válka. Tady se ukázal jako skutečný duchovní otec lidu - denně se konala večerní pobožnost za vojáky, většina mší svatých byla sloužena za vojáky, s mnoha z nich byl v písemném styku.
Po skončení první světové války byl však osočen ze zpronevěry v Raifeisence, znechucen byl i popřevratovými poměry v obcích, a proto 1. 12. 1920 odchází do Choliny, kde roku 1934 zemřel jako děkan. Z událostí, které se v té době ve farnosti odehrávaly stojí za zmínku zřízení poštovního úřadu v Horním Němčí v roce 1915. 6. října 1912 byl také obecnímu zastupitelstvu v Horním Němčí předložen návrh, aby byl A. C. Stojan jmenován čestným občanem obce, záznamy však nedokládají, zda jim bylo toto čestné občanství uděleno. Za něj se také ve farnosti konaly sv. Misie, které pořádali členové řádu sv. Dominika.
Karel Komárek (1. 12. 1920 - 17. 12. 1940)
Narozen 2. 11. 1872 v Jamnici u Opavy, kaplan ve Spytihněvi, odkud do farnosti přišel. Pocházel z početné rodiny (10 dětí). Vysvěcen byl 5. 7. 1896. Jeho prvním působištěm bylo Uherské Hradiště, odkud byl převeden do Spytihněvi. Tam zůstal až do svého odchodu do Horního Němčí, kde byl nejprve administrátorem, a k 1. 3. 1921 byl jmenován farářem. Pro velkou účast věřících na bohoslužbě byly za něj zavedeny dvojí bohoslužby i v neděli (dvoje bohoslužby byly do té doby jen ve svátky), a to tak že jedna mše byla bez kázání, a druhá mše svatá následovala bezprostředně po první.
Jeho pastorační působení ve farnosti výrazně ovlivnil ne právě dobrý zdravotní stav. V listopadu 1940 těžce onemocněl, 17. 12. zemřel a dne 19. 12. 1940 byl pohřben. Za něj postavena roku 1927 zvonice ve Slavkově, nadstavena věž kostela, opraven hřbitov. Jeho nástupce ve farnosti jej hodnotí jako kněze tichého, nenáročného a důstojného. P. Komárek byl velmi dobrým hospodářem a odborníkem ve finanční oblasti. Za tuto oblast byl farníky oceňován. V době jeho působení ve farnosti se v roce 1923 konaly misie pořádané dominikány, a v roce 1930 misie pořádané redemptoristy. Z významných události je třeba se zmínit například o zřízení první telefonní stanice v Horním Němčí v roce 1928.
Štěpán Křemeček (18. 12. 1940 - 6. 5. 1941)
Narozen 10. 10. 1910 v Žadovicích u Kyjova, vysvěcen roku 1938. Přišel z Bojkovic, administroval v letech 1940-1941.
Jan Huňka (6. 5. 1941 - do zatčení 5. 6. 1950)
Narodil se 6. května 1901 v Jalubí. Po přijetí kněžského svěcení působil v Suchdole-Jednově, Hrabyni a Mistříně, odkud také přišel do farnosti. Období jeho působení nebylo pro farnost ani pro něj osobně nijak jednoduché. Po svém nástupu pokračoval v tradici dvojích nedělních bohoslužeb, kázání však zavedl na obou mších. Zavedl také odpolední kázání postní.
Velkou pomoc p. Huňka spatřoval v náboženských spolcích - Bratrstvu živého růžence, Apoštolátu modlitby, Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje a hlavně III. řádu sv. Dominika. Členky III. řádu konaly různé sbírky pro kostel a na hromadné intence, připravovaly nemocné k zaopatřování, roznášely katolický tisk. Jeho odběr byl skutečně neuvěřitelný. Farnost odebírala 320 kusů časopisu Rozsévač. Kromě něj bylo rozdáváno 500 kusů hlučínského časopisu "Posel pravdy". Odebíráno bylo po deseti kusech časopisu "Charita", "Katolík", "Nový Národ" a "Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje". Ve škole bylo odebíráno 45 kusů časopisu "Anděl strážný", 15 kusů "Dětské neděle" a 20 kusů eucharistického časopisu "Pán přichází".
Za jeho působení byla nadstavena fara, zbudována Orlovna, zřízeno elektrické osvětlení kostela a fary. V roce 1950 na 8 let uvězněn, po návratu z vězení sepsal rozsáhlé dějiny farnosti a obcí Horního Němčí a Slavkov, zemřel 1990. Z doby jeho působení lze zmínit elektrifikaci obou obcí. Ve Slavkově k tomu došlo v roce 1943, v Horním Němčí 1944 (v témž roce byl elektrifikován také kostel a fara).
V době jeho působení v roce 1945 vyšel z farnosti první kněz P. Antonín Krupica, pozdější dómský vikář v Olomouci. Narodil se 23. března 1922 v Horním Němčí, studoval v Bratislavě a v Olomoucí. Jeho primice byla ve farnosti třetí - první byla roku 1985 (P. Kovář, synovek P. Horáčka), druhou měl P. Maršálek, farář Vnorovský. Primice se konala 2. dubna 1945. Byly při ní postaveny tři slavobrány - jedna ve Slavkově na křižovatce, druhá u rodného domku primicianta (u dnešní bytovky) a třetí u kostela. K uvítání se dostavilo přes 1000 účastníků se dvěma hudbami. Primiční průvod byl obrovský, kromě primicianta v něm šlo dalších 14 kněží a 5 bohoslovců. Šlo v něm také přes 200 družiček. Oltář byl připraven venku u kostelní zídky naproti škole, stejně jako kazatelna. Kázal P. Dubský - farář z Prakšic. Kázal na téma "Trojí koruna kněze - kněžská, trnová a slávy věčné". Tehdejší duchovní správce jeho projev hodnotí jako úchvatný.
Josef Vavřík (5. 6. 1950 - 1. 10. 1950)
Narozen 5. 11. 1891 ve Strážnici, vysvěcen byl 5. 7. 1917, působil jako farář v Rožnově, Valašské Polance a později v Dolní Němčí. Zemřel 9. 3. 1968
Ladislav Novák (1. 10. 1950 - )
Narozen 24. 9. 1914 v Bílsku, vysvěcen 5. 7. 1939, do farnosti přišel z Vlčnova, dokončil nadstavbu fary, v roce 1957 za jeho působení došlo k přístavbě nové sakristie, opravě zídky kolem kostela, byly pořízeny nové zvony. V roce 1963 vybudovány chodníky u kostela, v roce 1971 instalováno elektrické zvonění. V roce 1977 byl pořízen nový obětní stůl tváří k lidu, v roce 1979 pořízeny nové věžní hodiny. Zemřel 30. 7. 1984 a pohřben byl v Horním Němčí 4. 8. 1984.
Bohumír Čuhel (1. 8. 1984 - 1. 7. 1994)
Narozen 11. 12. 1936 v Březové nad Svitavou, vysvěcen byl 24. 6. 1962. Působil jako farář v Dolní Němčí, farnost Horní Němčí spravoval do roku 1994. Za něj provedena oprava kostela. 31. 12. 1987 posvětil nový hřbitov v Horním Němčí.
Jan Kornek (1. 7. 1994 - 1. 7. 1998)
Narozen 16. 6. 1964 ve Folwarku v Polsku, farnost spravoval od roku 1994 jako administrátor. Za jeho působení byly pořízeny nové varhany, opravena farní budova a pořízeno její nové vybavení. Od 1. 7. 1998 je z úřadu uvolněn vzhledem k tomu, že odchází studovat do Říma.
Miroslav Strnad (1. 7. 1998 - 30. 6. 2002)
Narozen 3. 7. 1968 v Ostravě, farnost spravuje od 1. 7. 1998 jako administrátor. V době jeho působení byla vybudována ve Slavkově kaple sv. Zdislavy.
Ladislav Švirák (1. 7. 2002 - 30. 6. 2010)
Narozen 6. srpna 1972 ve Vsetíně, pochází z Lidečka na Vsetínsku. Vysvěcen 24. června 2000 v Olomouci a k nám přichází z Vyškova, kde sloužil jako kaplan. Naši farnost společně s Dolním Němčím spravuje jako administrátor od 1. července 2002 do 30. června 2010. Od 1. července 2010 je přeložen do farnosti svatého Václava v Olomouci, kde slouží jako dómský farář. Za jeho působení provedena kompletní rekonstrukce presbytáře, sakristie, pořízen nový obětní stůl, ambon a zpovědnice. Požehnal obecní symboly Obce Horní Němčí, pomník svatého Huberta na Drahách a prapor Mysliveckého sdružení Lesná Horní Němčí. Za jeho působení v kapli svaté Zdislavy požehnána nová socha Panny Marie a 26. června 2005 slavnostně vysvěcen nový oltář, a ambon a celý kostel svatého Petra a Pavla (do této doby jen žehnaný).
Petr Hofírek (1. 7. 2010 - dosud)

Farní budova

Nedílnou součástí života ve farnosti je farní budova, až do roku 1984 sídlo duchovního správce farnosti. Ta naše prodělala během 200 let svého trvání mnoho stavebních změn. Byla postavena na místě původní farní budovy, která se připomíná poprvé při komínové visitaci panství ostrožského 1667, praví se tam, že farní budova je úplně sešlá a prázdná. Původní farní budovu zmiňuje také P. Nesvadba, který praví že farní budova byla k obývání neschopná a proto byla stržena a na jejím místě postavena nová.
Kdy byla tato budova postavena nevíme, ale lze mít zato že po přenesení fary ze Strání do Horního Němčí v roce 1427. Byla tedy v roce 1667 již 200 let stará a k obývání nevhodná. V době stavby nynější farní budovy byla již stará 300 let a prakticky 100 let neobývaná. O tom, kdo stavěl novou budovu v roce 1751 se zprávy nezachovaly. Postavena byla na základech původní, o rozměrech přízemí dnešní fary bez přístavku do dvora. Byla postavena ze smíšeného materiálu, převážně z kamene, stropy klenuté, okna malá, opatřená mřížemi a okenicemi, troje dveře byly opatřeny trámovými závorami. Pokryta byla pálenou taškou. Pod farou byl sklep, do kterého se vstupovalo ze dvora, v zahradě byla stodola.
V roce 1944 byla vyměněna okna za třídílná a odstraněny mříže. Roku 1947 za P. Huňky byla zahájena nástavba fary, dokončená vzhledem k jeho zatčení až za působení P. Nováka v 50. letech. Po smrti P. Nováka byla budova pronajata k bydlení. Nájemní smlouva byla v roce 1996 ukončena a v tomtéž roce byla provedena celková oprava budovy, v hospodářských budovách vybudována garáž a horní podlaží nově vybaveno nábytkem, v roce 1997 bylo instalováno plynové topení.

Hřbitovy

Hřbitov v Horním Němčí
Ke kostelu patří neoddělitelně hřbitovy. Původně se křesťané dávali pohřbívat v kostele nebo blízko něho. Historicky jsou doloženy tři pohřby v horněmčanském kostele. V roce 1711 byl pohřben v kostele blízko křtitelnice Václav Lukáš, který dvakrát vykonal pěší pouť do Říma, roku 1762 první lokální kaplan P. Toupal a 1779 jeho nástupce P. Bednařík. Oba byli pohřbeni do krypty v chrámové lodi. Pak už nikdo v kostele nebyl pohřben, protože josefinským patentem v roce 1784 to bylo zakázáno.
První písemnou zmínku o horněmčanském hřbitově máme z roku 1655. Nivnický farář na začátku úmrtních zápisů v matrice nivnické pro obec Horní Němčí praví, že "jejich těla jsou pohřbena na hřbitově téže vsi kostela sv. Petra a Pavla". Tento kostel pravděpodobně sloužil pro obě obce z farnosti - ještě v letech 1655-1706 je doložena celá řada pohřbů obyvatel Slavkova na hřbitově u kostela, i když Slavkov už svůj hřbitov měl. Roku 1784 byl hřbitov u kostela zrušen a zřízen nový hřbitov na Trávníkách pod vesnicí, při zřízení byla nechána rezerva pro pozdější rozšíření. P. Nesvadba v roce 1807 píše, že se jedná o hřbitov obehnaný proutěným plotem s dřevěným křížem.
Hřbitov byl dlouho bez pomníků, teprve roku 1837 se připomíná prostý dřevěný kříž na hrobě lokálního kaplana Šafáře, ještě roku 1855 neměl kostnici, ale už byl obehnán zídkou. Roku 1884 v Horním Němčí na č.p. 92 vypukl velký požár, který strávil celý řádek až po hřbitov, přičemž ohořel hlavní kříž, zhotovený ze dřeva. Nový kříž byl v roce 1890 postaven z kamene, a u hřbitova byla pořízena železná brána a kostnice. V roce 1921 opravena obcí hřbitovní zeď a rozšířena kostnice. Po první a hlavně po druhé světové válce se začínají pomníky objevovat ve stále bohatším provedení. Tento hřbitov sloužil až do 31. 12. 1987 a od 1. 1. 1988 je v užívání hřbitov nový.
Hřbitov a kaple ve Slavkově
Také slavkovský hřbitov se připomíná roku 1655. Lze předpokládat, že obyvatelé Slavkova byli původně pohřbívání na hřbitově u kostela v Horním Němčí, samostatný hřbitov vznikl v době existence českobratrského sboru ve Slavkově kolem roku 1592, když se čeští bratři separovali nejen od kostela ale i od hřbitova.
Slavkovská obecní kronika lokalizuje první hřbitov za čp. 1. Inventář Nesvadbův z roku 1807 o slavkovském hřbitově praví, že byl obehnán proutěným plotem a opatřen dřevěným křížem, v roce 1855 obehnán kamennou zídkou. 1884 byl hřbitov rozšířen, přičemž P. Horáček v té době vydal prohlášení, že na hřbitově bude postavena kaple, k čemuž ale nedošlo. Proto se P. Horáček rozšířený prostor hřbitova zdráhal posvětit a provedl to až jeho nástupce P. Matulík 9. března 1904. 1896 zde byla vybudována márnice a hřbitovní brána.
1908 zamýšlela obec postavit na hřbitově místo kaple kostel, 19. května posílá slavkovské zastupitelstvo žádost Liechtensteinům, ve věci zřízení kostela ve Slavkově, ale opět z toho sešlo.
1909 byl hlavní kříž nahrazen pískovcovým s litou a pozlacenou figurou Kristovou. Protože nevystačoval, byla plánována úprava, jejíž součástí byla i výstavba kaple. Z toho sešlo a v roce 1948 byl zřízen hřbitov nový, který 29. 6. 1948 posvětil farář Huňka. Starý hřbitov byl roku 1965 proměněn v park a zeď kolem něj stržena.
Naplnění snahy slavkovských po vlastním kostele nebo kapli došlo teprve v jubilejním roce 2000. Hřbitov byl rozšířen a byla zde vybudována nová kaple svaté Zdislavy, kterou slavnostně posvětil dne 15. října 2000 olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Kromě kostela a nové kaple sv. Zdislavy lze najít ve farnosti celou řadu prvků drobnější církevní architektury.

Kapličky a kříže

Kaplička sv. Jana Nepomuckého v Horním Němčí
Tvrdí se o ní, že vznikla v dobách kuruckých válek. Ale ve skutečnosti byla postavena za nivnického faráře Černocha ke kanonizaci sv. Jana Nepomuckého roku 1729. Ke kapli se konaly v den svátku sv. Jana Nepomuckého nebo v neděli průvody. Kaple sloužila také jako zastavení při prosebných průvodech a o průvodu Božího těla.
Kaple Božího Těla v Horním Němčí
Byla postavena Martinem Stojaspalem roku 1912 se svolením obce, s tím, že bude užívána výlučně k Božítělovým průvodům. Kaple vznikla z potřeby vybudovat stabilní místo pro zastávku, neboť se stavěním oltářů byly potíže.
Kaple Nejsvětější Trojice ve Slavkově
Vznikla ve stejné době jako kaple sv. Jana Nepomuckého v Horním Němčí. Šlo zřejmě o to, aby slavkovští měli své hody, když neměli vlastní kostel. Každoročně o svátku Nejsvětější Trojice se konal průvod z farního kostela.
Zvonice ve Slavkově
Na místě dnešní zvonice ve Slavkově stávala dřevěná zvonice, nad ní byla stříška na kůlu a pod ní zvonek. Roku 1927 obec postavila zvonici na způsob věže s hodinami. Ve zvonici je umístěna socha P. Marie, zvonici posvětil 29. června 1927 P. Koželuha z Dolního Němčí. V roce 1992 byl na zvonici instalován nový zvon s elektrickým zvoněním.
Kříž u kostela
Nejstarším křížem ve farnosti je už výše zmíněný kříž u kostela. Původně dřevěný, s plechovou figurou Krista. Roku 1905 byl kříž nahrazen kamenným s figurou litinovou, v roce 1944 (jinde píše 1942) pořízen nynější kříž z hořického pískovce.
Kříže na hřbitově ve Slavkově
Původně byl dřevěný, s figurou malovanou na plechu, posvěcen byl 1855 P. Kozlem. Roku 1909 byl nahrazen křížem kamenným s litinovou figurou a 29. 6. 1909 byl posvěcen Dolněmčanským farářem Doležalem. Po zrušení hřbitova v roce 1965 byl odstraněn. Kamenný kříž na novém hřbitově je z roku 1948.
Kříž na hřbitově v Horním Němčí
Kříž byl postaven krátce po roce 1784 při zřízení nového hřbitova. Byl dřevěný s figurou malovanou na plechu. Roku 1884 byl požárem zničen a byl v původní podobě obnoven. V prosince 1890 byl zřízen nový kříž kamenný. V prosince 1935 postaven nový kříž kamenný, posvěcený 25. března 1936.
Bobčíkův kříž ve Slavkově
Najdeme jej na křižovatce ve Slavkově. Založil jej Matěj Bobčík roku 1793, jako trámový kříž, s figurou na plechu malovanou. V roce 1908 byl starý dřevěný kříž nahrazen novým kamenným, posvěceným 20. září 1908.
Ondrův kříž ve Slavkově
Byl postaven roku 1860 u silnice mezi Slavkovem a Horním Němčí. Nechal jej postavit Šebestián Ondra - majitel gruntu 23 jako kříž dřevěný, s plechovou figurou. Roku 1909 byl kříž obnoven a posvěcen 29. 6. 1909. Roku 1945 rodina Ondrova pořídila nový kamenný kříž, který 8. 9. 1945 posvětil Msgre Hlobil, děkan z Uh. Brod.
Kříž u pálenice v Horním Němčí
Byl vybudován v jubilejním roce 1863. Dal jej postavit Jan Štyks č.p. 97. Kříž byl dřevěný, s plechovou figurou, posvěcen 26. 7. 1863 P. Kozlem. 29. 9. 1912 dr. A. C. Stojan posvětil kamenný kříž, který jej nahradil.
Uhrův kříž ve Slavkově
Roku 1870 Jan Uher ze Slavkova č.p. 64 postavil za knížecím dvorem dřevěný kříž, roku 1908 nahrazený železným s pozlacenými figurami Krista a Sedmibolestné P. Marie. Posvěcen byl 20. 9. 1908. Později nahrazen současným žulovým.
Novákův kříž
Roku 1898 Jan Novák, rolník z Horního Němčí dal postavit kříž na horněmčansko-nivnické hranici. Posvěcen byl 14. 7. 1898 P. Vaňkem, administrátorem v Nivnici. Opraven byl v roce 1914, za války v roce 1945 byl zničen a znovu postaven na náklady farnosti.
Kříž v Krajinách
Nechala jej vybudovat Apolonie Světinská. Šlo původně o dřevěný kříž s dřevěnou sochou spasitele od řezbáře Modrocha z Prahy. Posvěcen byl 10. 9. 1911. Roku 1953 byl nahrazen z prostředků kostelních křížem kamenným z pískovce, a posvětil jej P. Šesták, farář ve Vlčnově, dřevěná figura je v současné době umístěna v kostele.
Kříž na Hrabině
Roku 1911 jako památku na tragické úmrtí svého manžela v lese Hrabina dala Kateřina Zimčíková z Dolního Němčí dala železný kříž se zlaceným tělem Páně do pískovcového podstavce.
Soška Panny Marie ve Slavkově
Roku 1903 Bratrstvo živého růžence pořídilo sochou Panny Marie, která byla v roce 1927 přenesena do zvonice ve Slavkově.
Socha Panny Marie v Horním Němčí
V roce 1914 dala Apolonie Světinská pořídit a postavit sochu Panny Marie na Trávníkách v Horním Němčí. Sochu posvětil P. Procházka, farář v Boršicích.
(Zpracoval Ing. Pavel Zámečník  -  Převzato z webu obce Horní Němčí)

Category: