27. 12. 2010 - 2. 12. 2011
motto týdne:
„Nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti.“
PONDĚLÍ 27. 12. svátek sv. Jana
1 Jan 1,1-4
Jan 20,2-8
Komentář: Jan 20,2-8
Jan vzpomíná na chvíli, kdy uvěřil, kdy pochopil, že Ježíš vstal z mrtvých, že nás vykoupil. Vzpomeň na chvíli či chvíle, kdy ty jsi uvěřil(a), kdy se tvoje víra prohloubila, kdy se posunula dál. A děkuj za ně.
ÚTERÝ 28. 12. svátek sv. Mláďátek
1 Jan 1,5 – 2,2
Mt 2,13-18
Komentář: 1 Jan 1,5 – 2,2
Jeden z Janových klíčových pojmů: světlo. „Bůh je světlo a tma v něm vůbec není.“ Jsem pozván(a) k životu v tomto světle, i když v sobě nesu také tmu – pokud jsem ochoten/ochotna uznat svoji hříšnost a hledat cesty k proměně.
STŘEDA 29. 12.
1 Jan 2,3-11
Lk 2,22-35
Komentář: 1 Jan 2,3-11
Z hlubšího poznání roste láska a ochota následovat, zachovávat jeho přikázání. Jak dnes mohu pokročit v poznávání Ježíše?
ČTVRTEK 30. 12.
1 Jan 2,12-17
Lk 2,36-40
Komentář: 1 Jan 2,12-17
Raduj se z toho, že patříš k těm, kterým Jan píše. Raduj se, že jsi také poznal toho, který je od počátku, že jsi také poznala Otce. A konej „co chce Bůh“.
PÁTEK 31. 12.
1 Jan 2,18-21
Jan 1,1-18
Komentář: 1 Jan 2,18-21
„Poslední hodina je tu!“ – Jsou tu i poslední hodiny tohoto roku. Děkuj za všechna obdarování, za dar Ducha, za poznání pravdy…
SOBOTA 1. 1. Slavnost Matky Boží, Panny Marie
Mariino mateřství je důvodem k radosti i oslavě, protože se v něm naplňují dávné Boží sliby – sliby o překonání zla v lidstvu Boží spásou. Maria přináší svým mateřstvím do světa Spasitele. Je branou pro největší Boží dar. Je blahoslavená, protože uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána. A je nám blízká svou vírou i svou radostí nad Spasitelem.
1. ČTENÍ Nm 6,22-27
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Řekni Árónovi a jeho synům: Tak budete žehnat izraelským synům; budete jim říkat: Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje! Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám.“
ŽALM 67
Odpověď: Bože, buď milostiv a žehnej nám!
Bože, buď milostiv a žehnej nám, – ukaž nám svou jasnou tvář, – kéž se pozná na zemi, jak jednáš, – kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.
Nechť se lidé radují a jásají, – že soudíš národy spravedlivě – a lidi na zemi řídíš.
Ať tě, Bože, velebí národy, – ať tě velebí kdekterý národ! – Kéž nám Bůh žehná, – ať ho ctí všechny končiny země!
2. ČTENÍ Gal 4,4-7
(Bratři a sestry!) Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, narozeného pod Zákonem, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny. A protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: „Abba, Otče!“ Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn také dědic skrze Boha.
EVANGELIUM Lk 2,16-21
Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
Když uplynulo osm dní a dítě mělo být obřezáno, dali mu jméno Ježíš, jak ho nazval anděl, než byl počat v mateřském lůně.
K ZAMYŠLENÍ
Chceme-li mít do nového roku silný duchovní impuls, podívejme se na Mariinu víru. Tu bychom měli mít. Ta je klíčem k řešení našeho života. Protože živá víra spojuje člověka s Bohem a otevírá mu cestu k uskutečnění jeho zaslíbení.
Druhá neděle po Narození Páně – cyklus A 02.01.2011
1. ČTENÍ Sir 24,1-4.12-16
Moudrost se sama chválí a slaví uprostřed svého lidu. Otvírá svá ústa ve shromáždění Nejvyššího a velebí se před jeho zástupy: Tvůrce veškerenstva mi dal rozkaz, můj stvořitel mi poručil vztyčit stan. Řekl mi: „Usaď se v Jakubovi, v Izraeli měj své dědictví!“ Před věky na počátku mě stvořil, až na věky být nepřestanu. Před ním ve svatostánku jsem konala svou službu a pak na Siónu jsem obdržela sídlo. Usadil mě v městě, které miloval jako mě, v Jeruzalémě vykonávám svou moc. V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny, v Pánově údělu, v jeho dědictví.
ŽALM 147
Odpověď: Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.
Jeruzaléme, oslavuj Hospodina, – chval svého Boha, Sióne, – že zpevnil závory tvých bran, – požehnal tvým synům v tobě.
Zjednal tvému území pokoj – a sytí tě jadrnou pšenicí. – Sesílá svůj rozkaz na zemi, – rychle běží jeho slovo.
Oznámil své slovo Jakubovi, – své zákony a přikázání Izraeli. – Tak nejednal se žádným národem: – nesdělil jim svá přikázání.
2. ČTENÍ Ef 1,3-6.15-18
Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, on nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce; ze svého svobodného rozhodnutí nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. To proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí ve svém milovaném Synu. Slyšel jsem, jak věříte v Pána Ježíše a jakou lásku projevujete všem křesťanům, a proto nepřestávám za vás děkovat, když na vás vzpomínám ve svých modlitbách, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, udělil dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat, takže budete moci mít o něm správné poznání. On ať osvítí vaše srdce, abyste pochopili, jaká je naděje těch, které povolal, jaké poklady slávy skrývá křesťanům jeho dědictví.
EVANGELIUM Jan 1,1-5.9-14 (kratší text)
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo, a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
