ANKETA OHLEDNĚ TOHOTO WEBU FARNOSTI - prosím o vyplnění.

Příležitost ke svátosti smíření máte vždy v týdnu přede mší svatou. Někdy ale člověk potřebuje svátost smíření prožít ve větším klidu a v časové pohodě. Nebo se svěřit s životní či duchovní těžkostí. Nebo se spolu s knězem pomodlit za trápení, které Vás tíží. I když se snažím příliš "netoulat" a být k dispozici na faře, přesto Vám chci nabízet konkrétní příležitosti k osobnímu setkání. Více zde.

P. Petr Hofírek

Od 13/6/2011

clip_image002TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN

13. 6. 2011 - 19. 6. 2011

motto týdne:

„Přijměte Ducha svatého.“


PONDĚLÍ 13. 6. památka sv. Antonína z Padovy, kněze, řeholníka a učitele církve

2 Kor 6,1-10 Mt 5,38-42

Komentář: 2 Kor 6,1-10

„Jako Boží spolupracovníci“ – Bůh mne bere vážně, vzal si mne za svého spolupracovníka, za svoji spolupracovnici. Jak vážně jsem to vzal(a) já, platí i o mně Pavlova slova „prokazujeme se jako Boží služebníci“?

ÚTERÝ 14. 6. sv. Anastáze

2 Kor 8,1-9 Mt 5,43-48

Komentář: 2 Kor 8,1-9

My, bohatí v Kristu, máme ze svého bohatství dávat dál. Komu mohu dnes požehnat, kdo potřebuje moji pomoc, komu mohu podat pomocnou ruku?

STŘEDA 15. 6. sv. Víta, mučedníka

2 Kor 9,6-11 Mt 6,1-6.16-18

Komentář: 2 Kor 9,6-11

Umím dávat s radostí – vždyť i mne Bůh „hojně zahrnul svými dary“? Pavel mne zve, abych více rozuměl(a) veliké Boží lásce ke mně i darům, které mi dává, a aby skrze toto porozumění rostla i moje štědrost.

ČTVRTEK 16. 6. sv. Benona

2 Kor 11,1-11 Mt 6,7-15

Komentář: 2 Kor 11,1-11

Mohu si dnes připomenout ty, za které nesu zodpovědnost, nebo ty, kteří jsou mi blízcí a na jejichž dobrém životě mi záleží… a prosit za ně, aby se neuchýlili „od upřímné a svaté oddanosti vůči Kristu“.

PÁTEK 17. 6. sv. Řehoře Barbarigo

2 Kor 11,18.21b-30 Mt 6,19-23

Komentář: 2 Kor 11,18.21b-30

I Pavel se cítil slabý, procházel těžkostmi, i on byl sváděn ke hříchu. Přesto vytrvale kráčí na své cestě a koná své poslání. Ví, že v jeho slabostech je mu nablízku Boží moc. Bůh chce posilovat i mne, ve všem, čím procházím, ve všech těžkostech a pokušeních…

SOBOTA 18. 6. sv. Marina

2 Kor 12,1-10 Mt 6,24-34

Komentář: 2 Kor 12,1-10

Pavel své těžkosti i osten přijímá s radostí a snáší je pro Krista. Ví, že v jeho slabosti se projevuje Kristova moc. A tak tomu je i se mnou slabým, hříšnou, když se otevřu Boží moci…

Slavnost Nejsvětější Trojice – cyklus A 19.6.2011

Žehnáme se křížem ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Je to snad nejstručnější vyznání největšího tajemství – Ježíšovým křížem, tedy jeho poslušností až k smrti, jsme byli my, neposlušní hříšníci, zachráněni pro život s Bohem. A Bůh se nám dává poznat jako Trojjediný. Do tohoto nesmírného tajemství můžeme vrůstat celý život. Když děláme kříž, může mít naše stručné vyznání víry v Ježíšovu spásu a trojjediného Boha větší a větší hloubku.

1. ČTENÍ

Text následuje po úryvku o zhotovení zlatého telete (kap. 32) a o Hospodinově příslibu zjevit Mojžíšovi svoji slávu (33,19-23). Mojžíš vystupuje na horu, aby obnovil narušenou smlouvu mezi Hospodinem a lidem. Pán se mu zjeví s božskými atributy, mezi kterými se vyjímá milosrdenství. Mojžíš tak prosí, aby Bůh prokázal toto milosrdenství odpuštěním.

Ex 34,4B-6.8-9

Mojžíš časně ráno vstal a vystoupil na horu Sinaj, jak mu přikázal Hospodin; v ruce měl dvě kamenné desky. Tu sestoupil Hospodin v oblaku, Mojžíš se tam vedle něho postavil a vzýval Hospodinovo jméno. Potom Hospodin prošel kolem něho a zvolal: „Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný!“ Mojžíš se rychle vrhl k zemi, klaněl se a řekl: „Pane, jestliže jsem nalezl u tebe milost, ať jde Pán uprostřed nás. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví.“

ŽALM Dan 3,52-56

Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, O: chvályhodný a svrchovaně velebený navěky. Požehnané je tvé slavné svaté jméno O: a svrchovaně chvályhodné a velebené navěky. Požehnaný jsi ty ve svém svatém slavném chrámě O: a svrchovaně chvályhodný a slavný navěky. Požehnaný jsi ty na svém královském trůně O: a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky. Požehnaný jsi ty, který shlížíš na hlubiny a trůníš na cherubech, O: a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky. Požehnaný jsi ty na klenbě nebes O: a velebený a plný slávy navěky.

2. ČTENÍ

Tyto tři verše nám dovolují poznat dva úkony starobylé liturgie: 1) liturgické políbení, znamení bratrského (a sesterského) vztahu; 2) pozdrav či přání, které křesťané vyslovovali ve jménu Trojice.

2 Kor 13,11-13

(Bratři a sestry), žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh, dárce lásky a pokoje, bude s vámi. Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všichni věřící. Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha s vámi se všemi!

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, Bohu, který je, který byl a který přijde. Aleluja.

EVANGELIUM

Tento úryvek navazuje na rozhovor Ježíše s Nikodémem. V něm nacházíme ústřední tajemství naší víry: utrpení Kristovo (symbolizované bronzovým hadem na kůlu) a Otcovu lásku, která zachraňuje člověka. Toto Boží jednání vyvolává krizi (neboli rozdělení), protože někteří tuto lásku přijmou, jiní nikoliv.

Jan 3,16-18

Ježíš řekl Nikodémovi: „Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.“

K ZAMYŠLENÍ

Tajemství Nejsvětější Trojice je jedno z nejpodivuhodnějších ve víře křesťana. Není to oříšek k rozlousknutí, ale je to skutečnost, do které je člověk pozván, aby do ní svým životem vstupoval. Pohled na Ježíše nás vede k tomu, kdo ho pro nás poslal a ke komu on sám směřuje, k Otci. Dar Ducha, který nám byl slíben, nám umožňuje do těchto hlubokých skutečností vnikat. Pomáhá nám přijímat a chápat, čemu jen obtížně a zčásti rozumíme. Spása neznamená být zachráněn pro své vlastní plány, ale být zachráněn pro Boha. Ten o nás stojí, zve nás do společenství Otce, Syna a svatého Ducha.

Z homilie papeže Benedikta XVI. v Záhřebu

V dnešní společnosti je více než jindy nezbytně a naléhavě zapotřebí příkladných křesťanských rodin. Musíme bohužel konstatovat, že se zejména v Evropě šíří sekularizace, která vede k vytlačování Boha na okraj života a k narůstajícímu rozkladu rodiny. Absolutizuje se svoboda bez nasazení pro pravdu a jako ideál se pěstuje individuální blahobyt vyznačující se konzumací hmotných dober a pomíjivých zkušeností, opomíjením kvality mezilidských vztahů a nejhlubších lidských hodnot. Láska je redukována na sentimentální emoce a uspokojování pudových hnutí bez závazného vytváření trvalých pout vzájemné patřičnosti a bez otevřenosti pro život. Jsme povoláni odporovat této mentalitě! Vedle slov církve je velmi důležité vaše konkrétní svědectví, zejména pokud jde o potvrzení nedotknutelnosti lidského života od početí do přirozeného skonu, jedinečné a nenahraditelné hodnoty rodiny založené na manželství a nezbytnosti legislativních opatření, která budou podporovat rodiny v jejich rodičovském a výchovném poslání.

Drahé rodiny, buďte odvážné! Neustupujte před sekularizovanou mentalitou, která podává společné soužití za přípravu nebo dokonce za náhražku manželství! Ukažte svým svědectvím života, že je možné milovat bezvýhradně jako Kristus a že není třeba mít strach ze závazku k druhé osobě! Drahé rodiny, radujte se z otcovství i mateřství! Otevřenost vůči životu je znamením otevřenosti pro budoucnost, důvěry v budoucnost a stejně tak jako úcta k přirozené mravnosti osvobozuje člověka, a nikoli umrtvuje! Dobro rodiny je také dobrem církve. Rád bych zdůraznil, co jsem už řekl dříve: „Vytváření každé jednotlivé rodiny je součástí kontextu širší rodiny církve, která ji podporuje a nese… A také naopak, církev je vytvářena rodinami, malými domácími církvemi“ (Promluva při zahájení církevního sympozia římské diecéze, 6. června 2005). Prosme Pána, aby rodiny byly stále více malými církvemi a aby církevní společenství byla stále více rodinami!

Category: