28. 11. 2011 - 4. 12. 2011
motto týdne:
„Bože, obnov nás a budeme spaseni.“
PONDĚLÍ 28. 11. sv. Miloslava, biskupa a mučedníka
Iz 2,1-5 Mt 8,5-11
Komentář: Mt 8,5-11
Setníkova víra je pro mne výzvou: důvěřovat Kristu, zvát jej do svého života, dělit se s ním o všechny své radosti i starosti a očekávat jeho jednání v mém životě …
ÚTERÝ 29. 11. sv. Saturnina
Iz 11,1-10 Lk 10,21-24
Komentář: Lk 10,21-24
Připoj se k Ježíšově jásavé modlitbě a veleb spolu s ním Otce, „Pána nebe a země“, který i tobě dal poznat svého Syna!
STŘEDA 30. 11. svátek sv. Ondřeje
Řím 10,9-18 Mt 4,18-22
Komentář: Řím 10,9-18
Dnešní čtení mi připomíná, že jsem spasen na základě své víry, která vede ke spravedlnosti a která se má projevovat vyznáním a skutky.
ČTVRTEK 1. 12. sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka
Iz 26,1-6 Mt 7,21.24-27
Komentář: Mt 7,21.24-27
Podívej se do svého života a snaž se rozpoznat, v kterých situacích stavíš na skále a ve kterých na písku; kdy jen slyšíš Boží slovo a kdy podle něj i jednáš.
PÁTEK 2. 12. blah. Rafaela Chylińskeho, kněze a řeholníka
Iz 29,17-24 Mt 9,27-31
Komentář: Mt 9,27-31
Věřím v Ježíšovu velikou moc? Věřím, že mne může vysvobodit z mých trápení, uzdravit z mých nemocí, že může proměnit mé vztahy, uzdravit moji minulost?
SOBOTA 3.12. Památka sv. Františka Xaverského, kněze
Iz 30,19-21.23-26 Mt 9,35 – 10,1.5-8
Komentář: Mt 9,35 – 10,1.5-8
„Přiblížilo se nebeské království,“ které bylo i tobě zdarma darováno. „Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte“ – vyzývá mne dnešní úryvek.
2. neděle adventní – cyklus B 4.12.2011
Advent je časem očekávání vítězného druhého Kristova příchodu – parusie. Texty dnešní neděle se této skutečnosti dotýkají z různých úhlů. Izaiáš vykresluje Boží příchod jako čas útěchy, pomoci a pravého pastýře, Petrova epištola nejenže klade otázku, proč už nepřišel, ale znovu mluví o parusii jako radostné události. A konečně evangelium se vrací k počátku Ježíšova vystoupení, tedy k jakési paralele, v níž také Ježíš viditelně vystoupil. A právě tehdy se před jeho vystoupením objevilo živé znamení – Jan Křtitel. Vyjděme, vyběhněme Pánu naproti! Vzpomeňme, s jakou radostí i pečlivostí chystáme hostinu pro milované přátele. Kolik věcí připravíme, vytáhneme čisté ubrusy, vyčistíme dům, jen aby se hosté cítili dobře. Ať plesá naše srdce, Pán je blízko!
1. ČTENÍ
Jsme v polovině 6. st. př. n. l. Izraelité jsou zdecimovaní v babylonském zajetí. A právě v této atmosféře se Izaiáš pokusí vykreslit skleslým Izraelitům záchranu podobně, jak by to dnes učinil režisér ve velkolepém filmu: po mnoha dramatických událostech přichází záchrana! Nechme se Izaiášovým textem strhnout.
Iz 40,1-5.9-11
Těšte, těšte můj národ – praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho špatnost, odčiněna jeho nepravost, vzal z Hospodinovy ruky dvojnásob za všechny své hříchy. Hlas volá: „Na poušti připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezky našemu Bohu! Každé údolí ať se zvýší a každá hora a pahorek ať se sníží! Co je křivé, ať se napřímí, co je drsné, ať se narovná! Hospodinova velebnost se zjeví a každé tělo společně uzří, že mluvila Hospodinova ústa.“ Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst! Pozdvihni svůj hlas a neboj se; řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!“ Hle, Pán, Hospodin, přichází s mocí, jeho rámě mu dává vládu. Hle, u sebe má svou mzdu a před sebou má svůj zisk. Jako pastýř pase své stádo, svým ramenem shromažďuje beránky, ve svém klínu je nese, březí ovce šetrně vede.
ŽALM 85
Odpověď: Pane, ukaž nám své milosrdenství!
Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh: – jistě mluví o pokoji pro svůj lid a pro své svaté. – Jistě je blízko jeho spása těm, kteří se ho bojí, – aby sídlila jeho velebnost v naší zemi.Milosrdenství a věrnost se potkají, – políbí se spravedlnost a pokoj. – Věrnost vypučí ze země, – spravedlnost shlédne z nebe.Hospodin též popřeje dobro – a naše země vydá plody. – Spravedlnost bude ho předcházet – a spása mu půjde v patách.
2. ČTENÍ
Petrův list patří k posledním textům Nového zákona. Zřejmě odráží atmosféru křesťanů, kteří se nedočkali brzkého Kristova příchodu a právem se ptají proč. Autor se brání proti falešným učitelům (2. kap.) a vykresluje konec pomocí tehdejší představy o vesmíru. Přes dobový fyzikální obraz zaznívá podstatné: Nenechme se uspat, Pán přijde a my ho máme přivítat do připraveného domu svého „já“.
2 Petr 3,8-14
Jednu věc, milovaní, nesmíte přehlédnout: že je u Pána jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. Ne že by Pán otálel splnit to, co slíbil, jak ho někteří lidé obviňují z otálení, ale je k vám shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na pokání. Ten den Páně však přijde jako zloděj a tehdy nebesa náhle s rachotem pominou, živly se stráví žárem i země a všechno, co se na ní bude nalézat. A tak všechno vezme za své. Jak vám proto musí ležet na srdci, abyste žili svatě a zbožně, a tak očekávali a urychlovali příchod toho Božího dne, kdy se nebesa stráví v ohni a živly rozplynou v žáru. Ale my čekáme – jak on to slíbil – nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost. Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každý člověk uzří Boží spásu. Aleluja.
EVANGELIUM
Marek otevírá své evangelium nikoliv zprávou o narození Krista, ale událostmi souvisejícími již s Ježíšovým vystoupením. Jak jinak vylíčit, že se historické události daly do pohybu, než vystoupením proroka? Jan je vylíčen jako nevšední strhující postava. Po mnoha staletích vystoupil v Izraeli znovu prorok. Doba kolem roku 30 n. l., kdy zem je ovládána pohany, je časem nabitým očekáváním konečného příchodu mesiáše – pomazaného krále, který Izrael vysvobodí. A Jan říká: Právě přichází!
Mk 1,1-8
Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!“ Když Jan Křtitel vystoupil na poušti, hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali své hříchy. Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Kázal: „Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“
K ZAMYŠLENÍ
Bože, byli jsme nasyceni duchovním pokrmem a pokorně tě prosíme: dej, ať se účastí na této svátosti učíme moudře hodnotit věci pozemské a usilovat o dobra věčná. Skrze Krista, našeho Pána.
