TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN
9. 1. 2012 - 15. 1. 2012
motto týdne:
„To je můj milovaný Syn, v němž jsem si zalíbil!“
PONDĚLÍ 9.1. sv. Marcelina
1 Sam 1,1-8 Mk 1,14-20
Komentář: 1 Sam 1,1-8
Anina bolest byla hluboká, dlouhotrvající, ovlivňující všechno její jednání, Anna nenacházela útěchu v lásce svého manžela … Pros za lidi, kteří se podobně trápí svojí bolestí … (znáš-li, pros za konkrétního člověka ve svém okolí.)
ÚTERÝ 10. 1. sv. Agathona
1 Sam 1,9-20 Mk 1,21b-28
Komentář: 1 Sam 1,9-20
„Hospodin se rozpomenul.“ Připomeň si Hospodinova rozpomenutí ve svém životě, děkuj za ně a hledej v nich sílu a povzbuzení pro svoji současnou situaci.
STŘEDA 11.1. ct. Marie Elekta
1 Sam 3,1-10.19-20 Mk 1,29-39
Komentář: 1 Sam 3,1-10.19-20
Samuelovo „hle, tady jsem“ je odpověď „celého“ člověka na Boží zavolání. Celého – stavějícího se před Pána se všemi obdarováními, se všemi slabostmi, se svojí osobní historií, se svými prohrami i úspěchy. Vyslov i ty své „hle, tady jsem“ před svým Pánem.
ČTVRTEK 12.1. sv. Elred
1 Sam 4,1-11 Mk 1,40-45
Komentář: 1 Sam 4,1-11
Spoléhat se na Hospodina je něco jiného než se automaticky spoléhat na přítomnost Hospodinovy archy a „zajišťovat“ si tak svými vlastními silami jeho pomoc. Spoléhat se na Hospodina … co to v tento čas znamená v mém životě?
PÁTEK 13.1. sv. Hilaria, biskupa a učitele církve
1 Sam 8,4-7.10-22a Mk 2,1-12
Komentář: 1 Sam 8,4-7.10-22a
I nás se týká izraelské pokušení: mít místo krále Hospodina krále jiné ...
SOBOTA 14.1. sv. Sáva Srbský
1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a Mk 2,13-17
Komentář: 1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a
Hospodin respektuje přání Izraelitů a dostávají krále. Bůh jej vyvoluje, stává se Hospodinovým pomazaným. Přes jeho slabosti, i když cesta Božího požehnání povede nakonec jinudy … I já se někdy dostávám na nepravé cesty, přesto i mne Bůh provází …
2. neděle v mezidobí – cyklus B 15.1.2012
Jsme na začátku liturgického mezidobí. Od této chvíle budeme sledovat Ježíšovo veřejné vystoupení. Začátek je spojen s povoláním, jak čteme v 1. čtení i v evangeliu. Liturgie je koncipována tak, jako bychom nejprve zaslechli starozákonní proroky předpovídající příchod mesiáše (advent), pak jsme zažili jeho narození (Vánoce) a nyní začal veřejně působit. To je pomyslná chvíle, kdy se k němu můžeme připojit i my, jako jeho učedníci. Nejde jen o zbožnou nadsázku. Autoři evangelií skutečně předpokládali, že se čtenář díky vyprávění evangelií stane účastným všech důležitých okamžiků Kristova působení. Jedině tak – jako ten, kdo sám zažil živého Krista – můžeme i my věrohodně dosvědčit, „… co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly…“ (1 Jan 1,1).
1. ČTENÍ
Následující příběh se odehrává na konci doby soudců, tedy někdy kolem roku 1050 př. n. l. Text patří ke komplexu vyprávění otevírajících nové období Izraele – dobu královskou.
1 Sam 3,3b-10.19
Samuel spal ve svatyni, kde byla Boží archa. Tu Hospodin zavolal: „Samueli!“ On odpověděl: „Tady jsem.“ Běžel k Elimu a řekl: „Tady jsem, volal jsi mě.“ On pravil: „Nevolal jsem tě, vrať se a spi.“ Šel tedy spát. Hospodin zavolal podruhé: „Samueli!“ Samuel vstal, šel k Elimu a řekl: „Tady jsem, volal jsi mě.“ On odpověděl: „Nevolal jsem tě, synu můj; vrať se a spi.“ Samuel totiž neznal Hospodina, protože se mu Hospodin ještě nezjevil ve slově. Hospodin zavolal opět Samuela, potřetí. Vstal tedy, šel k Elimu a řekl: „Hle, tady jsem, volal jsi mě.“ Tu Eli pochopil, že chlapce volal Hospodin. Eli proto řekl Samuelovi: „Jdi spát. Bude-li pak volat, řekni: ‘Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá.’“ Samuel tedy šel spát na své místo. Hospodin přišel, zastavil se a volal jako dříve: „Samueli, Samueli!“ A Samuel řekl: „Mluv, tvůj služebník poslouchá.“ Samuel rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby nějaké jeho slovo přišlo nazmar.
ŽALM 40
Odpověď: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůli.
Pevně jsem doufal v Hospodina, – on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání. – Novou píseň vložil mi do úst, – chvalozpěv našemu Bohu. V obětních darech si nelibuješ, – zato jsi mi otevřel uši. – Celopaly a smírné oběti nežádáš, – tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím. Ve svitku knihy je o mně psáno. – Rád splním tvou vůli, můj Bože, – tvůj zákon je v mém nitru.“ Spravedlnost jsem zvěstoval – ve velkém shromáždění, – svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!
2. ČTENÍ
Po několik nedělí budeme číst 1 list Korinťanům Tento list je řadou odpovědí na různé otázky. V 5. kapitole Pavel ostře kritizuje krvesmistvo, které se v korintské církvi objevilo, a následující text na to navazuje jako typické Pavlovské zobecnění, v němž Pavel poukazuje na nejvyšší cíl našeho jednání.
1 Kor 6,13c-15a.17-20
(Bratři a sestry!) Tělo není pro smilnění; je pro Pána a Pán pro tělo. A Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí také nás. Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Kdo se však oddá Pánu, je s ním jeden duch. Utíkejte před smilstvem! Každý jiný hřích, kterého se člověk dopustí, je mimo tělo. Kdo se však oddá smilnění, prohřešuje se proti vlastnímu tělu. Nebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí a kterého vám dal Bůh, a že proto už nepatříte sami sobě? Byli jste přece koupeni, a to za vysokou cenu. Oslavujte proto Boha svým tělem.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Nalezli jsme Mesiáše, to je Krista. Milost a pravda přišly skrze něho. Aleluja.
EVANGELIUM
Liturgické texty nedělního cyklu B patří především Markovu evangeliu, ale na několika místech jsou doplněny Janovým evangeliem, jako právě dnes. Začátek Ježíšova působení je spojen s povoláním apoštolů. Ježíšova odpověď „Pojďte a uvidíte“ je pozváním k následování.
Jan 1,35-42
Jan stál se dvěma ze svých učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, beránek Boží!“ Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil a viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: „Co byste chtěli?“ Odpověděli mu: „Rabbi“ – to přeloženo znamená Mistře – „kde bydlíš?“ Řekl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a ten den zůstali u něho; bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Jeden z těch dvou učedníků, kteří to od Jana slyšeli a šli za ním, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten nejdříve nalezl svého bratra Šimona, řekl mu: „Našli jsme Mesiáše!“ – to přeloženo znamená Kristus – a přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat Kéfas,“ to je v překladu Petr (Skála).
K ZAMYŠLENÍ
Povolání nemusí mít charakter čehosi velkolepého. Ondřej a jeho společník osloví Ježíše spíše s rozpaky: „Mistře, kde bydlíš?“ Jejich otázka však skrývá hluboký podtext: naším základním povolání je být s Bohem, přebývat v jeho blízkosti. A podobně i Ježíšova odpověď je prostá, ale velice silná: „Pojďte a uvidíte.“ Na začátku cesty je třeba najít odvahu vyrazit, vstoupit na cestu. Ten, kdo vstoupí na cestu s Ježíšem, pozná ho, pozná Boha. Evangelia toto poznání nepopisují jen jako výukový kurz. „Poznat“ Krista znamená projít s ním události Velikonoc. Od večeřadla až ke vzkříšení a daru Ducha svatého. „Uvidět“ je skutečný zážitek, který nenechá nikoho chladným. Vydejme se na cestu!
