V poslední době dochází ve sdělovacích prostředcích k nárůstu vyjádření na téma vracení či nevracení církevního majetku. Česká biskupská konference považuje za nutné uvést na pravou míru některé skutečnosti.
Praha: Jednání se státem byla motivována snahou vyjít vstříc hlasům občanů, kteří právem chtějí, aby církev (resp. církve a náboženské společnosti) byla samofinancována a na její chod nebyly používány finanční prostředky všech daňových poplatníků. Tento stav byl navozen po záboru církevního majetku státem po roce 1948 a trvá dodnes. Obnovení ekonomické samostatnosti církví je proto vázáno na vypořádání se s tímto záborem.
Na samofinancování církví má zájem i státní správa. Podle platných zákonů by stát musel začít financovat i nové náboženské společnosti, které dosud na našem území tradičně nepůsobily. Náklady na ně by během několika let výrazným způsobem zatížily státní rozpočet v objemu přesahující 2 promile státního rozpočtu a dále by mohly růst.
Současné finanční toky směrem k církvím tvoří 1,2 promile ze státního rozpočtu. V průběhu vyrovnání se s církvemi by tyto náklady činily při dohodnutém splácení částku klesající od 2,8 promile státního rozpočtu k 1,6 promile, po 30 letech by se pak staly církve ekonomicky nezávislé a státní rozpočet by již nebyl nadále tímto nákladem zatížen.
Naturální předávání části majetku proběhne za přísných pravidel, pouze po jasném předložení právních dokumentů, svědčících o původním vlastnictví. Nejde o dar církvím, ale o částečné majetkové vyrovnání z církevního majetku drženého v současnosti státem.
Zmíněné finanční odškodnění spolu s hospodářským výnosem není určeno k ničemu jinému než k vytvoření finanční základny, především a de facto pro provoz zmíněných církví a církevních subjektů v budoucnosti.
Poprvé v dějinách naší země došlo ke shodě na solidaritě všech u nás tradičně působících církví a Federace židovských náboženských obcí, takže na finanční náhradě za nevrácený majetek katolické církve budou mít účast církve sdružené v Ekumenické radě církví a Federace židovských náboženských obcí.
Již v této chvíli se nad rámec platného zákona farnosti prakticky samofinancují a to lze chápat jako dar ve prospěch státu.
Majetkové vyrovnání též umožní městům, obcím i ostatním soukromým držitelům bývalého církevního majetku nabytí právní jistoty. Bude zrušena blokace tohoto původního majetku a tím bude otevřena cesta k jeho dalšímu rozvoji. Pro použití v rámci územních plánů obcí se uvolní majetek v hodnotě minimálně 14 miliard korun.
Církve mají zájem o spolupráci se státem na poli školství, kultury, zdravotnictví i sociální péče. Tato kooperace bude pokračovat a církve předpokládají, že i dále rozvíjet.
Monika Vývodová, tisk.cirkev.cz
