TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN
17. 12. 2012 - 23. 12. 2012
motto týdne:
„Pán je blízko.“
PONDĚLÍ 17. 12. sv. Jan z Mathy, kněze
Gn 49,1a.2.8-10
Mt 1,1-17
Komentář: Gn 49,1a.2.8-10
Přichází „Vládce, národy ho budou poslouchat“. I ty mu naslouchej a buď poslušný jeho slovu, nech se jím poslat.
ÚTERÝ 18. 12. sv. Malachiáše, proroka
Jer 23,5-8
Mt 1,18-24
Komentář: Jer 23,5-8
Obměň vyznání lidu: „Živ je Hospodin, který ...“ – doplň ve své modlitbě to, co konal a koná v tvém životě.
STŘEDA 19. 12. sv. Anastáz, papeže
Sd 13,2-7.24-25a
Lk 1,5-25
Komentář: Sd 13,2-7.24-25a
Hospodin zasahoval a zasahuje nejrůznějšími způsoby, aby chránil a provázel svůj lid. Vnímej jeho péči o tebe a buď otevřený pro jeho pozvání ke službě druhým.
ČTVRTEK 20. 12. sv. Dominika ze Silosa, opata
Iz 7,10-14
Lk 1,26-38
Komentář: Iz 7,10-14
Chval dnes svého Pána za příchod Krista – Emanuela. Vnímej, jak se zaslíbení obsažené v jeho jméně („Bůh s námi“) naplňují ve tvém životě.
PÁTEK 21. 12. sv. Petra Kanisia, kněze a učitele církve
Pís 2,8-14 nebo Sof 3,14-18a
Lk 1,39-45
Komentář: Pís 2,8-14
Bůh o mne stojí, touží se mnou být, uchází se o mne, potřebuje mne – tak jako milý touží po své milé a zve ji k sobě.
SOBOTA 22. 12. sv. Františky Cabrini, zakladatelky kongregace, misionářka MSC
1 Sam 1,24-28
Lk 1,46-56
Komentář: 1 Sam 1,24-28
Anna přichází s vděčností děkovat za naplnění Božího příslibu. I ty jsi dnes zván k vděčnosti, vždyť Bůh naplnil své přísliby a dal svého Syna – i tvůj život tak byl zachráněn a proměněn.
4. neděle adventní – cyklus C 23. 12. 2012
Nacházíme se téměř v předvečeru Vánoc. Téma blížícího se Ježíšova narození je tedy zjevné a objeví se jak v proroctví SZ v prvním čtení, tak v událostech, které narození předcházely, jak o tom vypráví evangelium. Přesto je ale podivuhodné, že druhé čtení nese téma Ježíšovy smrti. Vánoce a Velikonoce spolu úzce souvisí. Ježíš přichází především jako spasitel a zachránce, a to nejen v nějakém kosmickém významu, ale zcela konkrétně právě pro nás!
1. ČTENÍ
Micheáš patří k nejstarší generaci píšících proroků z 8. stol. př. Kr. Micheáš vyslovuje toto proroctví v době vrcholné vlády Asyřanů, kteří v roce 722 dobyli Severní Izrael. Betlém, který je v Judsku, je nadějí pro celý Izrael. Židé tak očekávají, že mesiáš musí přijít z Betléma.
Mich 5,1-4a
Toto praví Hospodin: „A ty, Betléme efratský, maličký jsi mezi judskými rody, z tebe mi vyjde ten, který bude vládcem v Izraeli, jeho původ je od pradávna, od věčnosti. Proto je Hospodin opustí až do doby, kdy rodička porodí; potom se zbytek jeho bratrů vrátí k synům Izraele. Bude stát a pást v Hospodinově síle, ve velebnosti jména Hospodina, svého Boha, oni pak budou požívat míru, neboť jeho moc se rozšíří až do končin země. On sám pak bude pokojem.“
ŽALM 80
Téma prvního čtení je přicházející pastýř Izraele. To se nyní znovu objevuje jako modlitba všech, kdo volají o pomoc a záchranu. On je pastýř, který pečuje a ochraňuje.
Odpověď: Pane, Bože, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Slyš, Izraelův pastýři, – skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, – probuď svou sílu – a přijď nás zachránit! Bože zástupů, vrať se, – shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! – Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, – výhonek, který sis vypěstoval! Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, – nad člověkem, kterého sis vychoval. – Už od tebe neustoupíme, – zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.
2. ČTENÍ
List Židům je komplexní teologické pojednání, které obhajuje Kristovo kněžství v teologii židovství. Jedním z klíčových bodů, o který se opírá, je kapitola 40,7-9, na které vysvětluje význam Kristovy poslušnosti či věrnosti Otci. Tato věrnost vede k naší záchraně.
Žid 10,5-10
Bratři! Když Kristus přicházel na svět, řekl: „Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: ‘Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy.’“ Po prvních slovech: „dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměls v nich zálibu“ – a přece to všechno se obětuje podle Zákona – hned dodává: „Tady jsem, abych plnil tvou vůli.“ To první ruší, aby ustanovil to druhé. A touto „vůlí“ jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova. Aleluja.
EVANGELIUM
Lukáš začne své evangelium předpovědí narození Jana Křtitele a vzápětí podobnou předpovědí narození Krista. A v dnešním textu se tyto dvě linie potkají. Stejná struktura se objeví ve veřejném vystoupení Jana a Ježíše (Lk 3). Alžběta a její dítě jásají nad setkáním s mesiášem. A Marie je označena za blaženou, protože uvěřila! Slova dnešního evangelia jsou základem modlitby Zdrávas Maria.
Lk 1,39-45
V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem: „Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně! Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“
K ZAMYŠLENÍ
Vánoce jsou na dosah a těšíme se na jejich atmosféru. Liturgie již předjímá tyto události. Ale přece se zde objevuje zásadní aspekt, který po celé Vánoce bude dobré neztratit z očí. Vánoce nejsou jen milým ohlédnutím se nad radostnou událostí narození miminka. Jde tu stále o naši záchranu a po celé vánoční období se bude připomínat aspekt Kristovy smrti a vzkříšení. Stejně je tomu i dnes ve druhém čtení. Právě zde se otevírá téma Ježíšovy poslušnosti Otci. Odvaha nejen slyšet, ale poslechnout Otovu vůli je klíčem k vykoupení. Maria z dnešního evangelia je stejně jako její syn velebena právě za tento postoj poslušnosti a odvahy věřit. Snad právě tento postoj je zajímavou motivací k prožití letošních Vánoc.
