TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN
9. 9. 2013 - 15. 9. 2013
motto týdne:
„Kdo z lidí může poznat Boží úmysly?“
PONDĚLÍ 9.9. sv. Petra Klavera, kněze
Kol 1,24 – 2,3
Lk 6,6-11
Komentář: Lk 6,6-11
I toto pondělí chce Ježíš přinést uzdravení do mého života, do situací, v kterých se projevuje moje „ochrnutost“…
ÚTERÝ 10.9. blah. Karla Spinoly, kněze a mučedníka
Kol 2,6-15
Lk 6,12-19
Komentář: Lk 6,12-19
I tebe se dnes chce Ježíš dotknout, utvrdit tě a posílit, abys jej jako jeho učedník mohl věrně následovat, abys mu mohl pozorně naslouchat.
STŘEDA 11.9. sv. Emiliána, biskupa
Kol 3,1-11
Lk 6,20-26
Komentář: Lk 6,20-26
Které z Kristových „Blahoslavení, …“ nebo které z Kristových „Běda, …“ zaznívá do mé současné situace, které je jeho slovem pro můj dnešní den?
ČTVRTEK 12.9. Jména Panny Marie
Kol 3,12-17
Lk 6,27-38
Komentář: Lk 6,27-38
„Milujte své nepřátele, prokazujte dobrodiní a půjčujte a nic nečekejte zpět.“ Pozvání dnešního úryvku i pro tento den.
PÁTEK 13.9. Památka sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve
1 Tim 1,1-2.12-14
Lk 6,39-42
Komentář: Lk 6,39-42
Přistupuji k druhým a k jejich pochybením s vědomím své vlastní hříšnosti, své vlastní potřebnosti Božího odpuštění?
SOBOTA 14.9. svátek Povýšení svatého Kříže
Nm 21,4b-9 nebo Flp 2,6-11
Jan 3,13-17
Komentář: Nm 21,4b-9
Pohled na hada je pro Izraelce upomínkou na toho, který je sám uzdravením, na samotného Hospodina. I ty si při dnešních setkáních se zpodobněním kříže připomeň ve svém srdci, kdo je tvým uzdravením, kdo za tebe dal svůj život…
24. neděle v mezidobí – cyklus C 15.9.2013
Tuto neděli se zaměříme na ústřední text Lukášova evangelia. Na první pohled se vše točí kolem selhání zjevného hříšníka. Ale to není nejdůležitější téma! V prvním čtení stojíme ve zlomovém okamžiku. Izraelité jsou vysvobozeni z Egypta, dostali smlouvu od Hospodina, ale nyní vše zhatí. Bude cesty z takového selhání? Druhé čtení je osobní reflexí sv. Pavla a jeho vyznáním základní pravdy víry. Evangelium vypráví tři ústřední podobenství Lukášova vyprávění o Kristu.
1. ČTENÍ
Bůh vyvedl Izrelity z Egypta. Tím Boží intervence k Izraeli nekončí. Stojí o mnohem užší vztah postavený na vzájemné smlouvě. Sotva se však Izrael zaváže Bohu, již utíká jinam – k modlám. Jak Bůh zareaguje? Jako spravedlivý soudce?
Ex 32,7-11.13-14
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Sestup dolů, neboť tvůj lid, který jsi vyvedl z egyptské země, přivodil si zkázu. Uhnuli brzo z cesty, kterou jsem jim přikázal. Ulili si býčka a klanějí se mu, obětují mu a říkají: Izraeli, to je tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země.“ Hospodin řekl dále Mojžíšovi: „Viděl jsem tento lid, je to lid tvrdé šíje. Nebraň mi, ať vzplane můj hněv proti nim, ať je vyhubím; z tebe však udělám veliký národ.“ Mojžíš konejšil Hospodina, svého Boha, slovy: „Hospodine, proč plane tvůj hněv proti tvému lidu, který jsi vyvedl velikou silou a mocnou rukou z egyptské země? Rozpomeň se na Abraháma, na Izáka a na Izraele, své služebníky, kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: Rozmnožím vaše potomstvo jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu potomstvu a zdědí ji navěky.“ A Hospodin se nad nimi slitoval a nedopustil neštěstí, kterým hrozil svému lidu.
ŽALM 51
Kající žalm reaguje na hřích Izraele z prvního čtení. Je prosbou o Boží milosrdenství.
Odpověď: Vstanu a půjdu k svému Otci.
Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, – pro své velké slitování zahlaď mou nepravost. – Úplně ze mě smyj mou vinu – a očisť mě od mého hříchu. Stvoř mi čisté srdce, Bože! – Obnov ve mně ducha vytrvalosti. – Neodvrhuj mě od své tváře – a neodnímej mi svého svatého ducha. Otevři mé rty, Pane, – aby má ústa zvěstovala tvou chválu. – Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, – zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
2. ČTENÍ
Otevíráme na několik týdnů listy Timoteovi. Patří mezi tzv. pastorální epištoly. Timotej byl původem žid, spolupracovník sv. Pavla a nástupce v roli biskupa v Efezu. Pavel mu v listech dává směrnice, jak v církevní obci jednat.
1 Tim 1,12-17
Děkuji tomu, který mi dal sílu, Kristu Ježíši, našemu Pánu, že mě uznal za věrného a vzal mě do služby, ačkoli jsem byl dříve rouhač, pronásledovatel a násilník. Dostalo se mi však milosrdenství, protože jsem to dělal z nevědomosti ve své nevěře. Milost našeho Pána se však na mně tím hojněji projevila s vírou a láskou v Kristu Ježíši. Na tuto nauku je spolehnutí a zaslouží si, aby se jí naprosto věřilo: Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já mezi ně patřím na prvním místě. Ale právě proto jsem došel milosrdenství, aby tím Ježíš Kristus na mně jako na prvním ukázal celou svoji shovívavost; já jsem měl být příkladem pro ty, kdo v něho v budoucnosti uvěří, a tak dosáhnou věčného života. Králi věků, Bohu nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému buď čest a sláva na věčné věky. Amen.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Aleluja.
EVANGELIUM
Dnešní evangelijní podobenství Ježíš vypráví farizeům, kteří se pohoršují nad hříšníky přicházejícími za Ježíšem. Tři podobenství jsou vrcholem Lukášova evangelia. Popisují, jak se Bůh projevuje ve svém jednání k nám. V posledním podobenství soustřeďme pohled na jednání otce.
Lk 15,1-10
Do Ježíšovy blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a učitelé Zákona mezi sebou reptali: „Přijímá hříšníky a jí s nimi!“ Pověděl jim tedy toto podobenství: „Kdo z vás, když má sto ovcí a jednu z nich ztratí, nenechá těch devětadevadesát v pustině a nepůjde za tou ztracenou, dokud ji nenajde? A když ji najde, s radostí si ji vloží na ramena. Až přijde domů, svolá své přátele i sousedy a řekne jim: ‘Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ztracenou ovci.’ Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devětadevadesáti spravedlivými, kteří obrácení nepotřebují. Nebo která žena, když má deset stříbrných mincí a jednu z nich ztratí, nerozsvítí svítilnu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji najde, svolá své přítelkyně i sousedky a řekne jim: ‘Radujte se se mnou, protože jsem našla stříbrnou minci, kterou jsem ztratila.’ Právě tak, říkám vám, mají radost Boží andělé nad jedním hříšníkem, který se obrátil.“
K ZAMYŠLENÍ
I my se někdy ocitáme v roli marnotratného syna vracejícího se domů. Ale závažnější v podobenství je role staršího syna. Tento poslušný syn je fakticky obrazem lidí, kteří ve skutečnosti závidí marnotratným sourozencům. Vůbec nevnímá otcův dar a ještě tváří tvář otci říká urážející slova o otcově nelásce. Vždyť Otec nepatřil k jeho přátelům. Nikdy se neodváží vzít si nabízené otcovy dary. Neschopnost vidět otcův dar a vnitřní zahořklost činí ze staršího syna hrůzný obraz mnoha „spravedlivých“, ať v židovském národě, tak i v církvi či společnosti. A co vypráví všechna tato podobenství o našem nebeském Otci?
