TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN
31. 10. 2011 - 6. 11. 2011
motto týdne:
„Kdo se povyšuje, bude ponížen.“
PONDĚLÍ 31. 10. sv. Wolfganga, biskupa
Řím 11,29-36 Lk 14,12-14
Komentář: Řím 11,29-36
Dnešní úryvek začíná opakováním verše, kterým končil úryvek sobotní… Boží obdarování je trvalé, přes všechny mé odbočky, falešné cesty a nepřijímání jeho darů – On je pevný ve svém rozhodnutí: „Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání!“
ÚTERÝ 1. 11. slavnost Všech svatých
1 Jan 3,1-3 Mt 5,1-12a
Komentář: 1 Jan 3,1-3
To, že jsem Boží dítě, že patřím mezi jeho svaté, je velikým Božím darem. Při vědomí tohoto Božího obdarování a v naději na jeho dokonalé naplnění v nebi jej mohu chválit a uchovávat se čistý, jemu podobný pro den jeho příchodu…
STŘEDA 2. 11. Vzpomínka na všechny věrné zemřelé
2 Mak 12,43-46 nebo Řím 5,5-11 Lk 23,33.39-43
Komentář: Lk 23,33.39-43
Spolu s kajícím se zločincem na kříži mohu vyznat svoji hříšnost, prosit Ježíše o pomoc a naslouchat jeho odpovědi… jako povzbuzení pro mne osobně i pro mé modlitby za ty, kteří mě na cestě k Pánu již předešli.
ČTVRTEK 3. 11. sv. Martina de Porres, řeholníka
Řím 14,7-12 Lk 15,1-10
Komentář: Řím 14,7-12
„Žijeme pro Pána“ – on je Pánem a měřítkem všeho mého jednání. Nemám pohrdat a odsuzovat, když ani Kristus nepohrdá mnou a mne neodsuzuje.
PÁTEK 4. 11. sv. Karla Boromejského, biskupa
Řím 15,14-21 Lk 16,1-8
Komentář: Řím 15,14-21
Mít dobrou vůli – v uvažování o svých bližních, v hodnocení jejich skutků – umět rozlišovat, napomenout, ale i chválit, ocenit, poděkovat…
SOBOTA 5. 11. sv. Gerald, biskup
Řím 16,3-9.16.22-27 Lk 16,9-15
Komentář: Řím 16,3-9.16.22-27
Vzpomeň na někoho z těch, s kým jsi v dřívějších časech sdílel svoji víru a s kým se teď už z různých důvodů nepotkáváš. Vzpomeň modlitbou, dopisem, zavoláním, esemeskou…
32. neděle v mezidobí – cyklus A 6.11.2011
Setkání s Kristem při společné bohoslužbě není žádnou senzací. Je skryto tomuto světu, a také věřícímu může zůstat Ježíš jakoby vzdálen. A přece je každá mše důkazem toho, že nás Ježíš v životě věrně provází, že je ve své církvi stále přítomen pro nás, pro záchranu našeho života. Možná, že až tehdy, kdyby se bohoslužba na delší dobu z našeho života ztratila, bychom mohli lépe pocítit, co nám vlastně dává.
1. ČTENÍ
Moudrost je zde zosobněna, jako na jiných místech Starého zákona (Př 9; Sir 24). Je zároveň Božím darem a „plodem“ lidského úsilí a hledání. V Novém zákoně moudrost vystupuje jako skutečná osoba v Kristu, který je „mocí a moudrostí Boží“ (1 Kor 1,24).
Mdr 6,12-16
Moudrost září a nevadne, snadno ji vidí ti, kdo ji milují, dává se nalézt těmi, kdo ji hledají. Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první. Neunaví se, kdo k ní časně přichází, najde ji, jak mu sedí u dveří. Myslet totiž na ni je svrchovaná prozíravost, kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti. Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni, na cestách se jim ukazuje s přízní a při každé myšlence jim vychází vstříc.
ŽALM 63
Odpověď: Má duše po tobě žízní, Pane, Bože můj!
Bože, ty jsi můj Bůh, – snažně tě hledám, – má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo – jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země. Tak toužím tě spatřit ve svatyni, – abych viděl tvou moc a slávu. – Vždyť tvá milost je lepší než život, – mé rty tě budou chválit. Tak tě budu velebit ve svém životě, – v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě. – Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, – plesajícími rty zajásají ústa. Kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku, – v nočních hodinách budu na tebe myslet. – Neboť stal ses mým pomocníkem – a ve stínu tvých křídel jásám.
2. ČTENÍ
V druhé části listu Soluňanům (kap. 4-5) se apoštol věnuje teologickým otázkám (tématu svatosti a příchodu Páně). Tři hlavní myšlenky charakterizují liturgický úryvek:
1) křesťan nemůže mít stejný postoj k smrti jako ti, kteří nemají naději;
2) pokud věříme, že Kristus z mrtvých vstal, pak věříme, že mrtví vstanou a budou s ním; 3) proto se při příchodu Páně opět „všichni sejdeme“.
1 Sol 4,13-18
Nechceme vás, (bratři a sestry), nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, věříme také, že s Ježíšem přivede Bůh k životu i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. Říkáme vám to přece, jak nás Pán o tom poučil: My živí, kteří se dožijeme příchodu Páně, nepředstihneme ty, kdo budou už mrtví. Až totiž bude dán rozkaz, až zazní archandělův hlas a Boží polnice, sám Bůh sestoupí z nebe. Napřed vstanou zemřelí křesťané, potom my, kteří zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky. Těšte se proto navzájem těmito slovy.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Bděte a buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. Aleluja.
EVANGELIUM
V těchto posledních třech nedělích budeme číst perikopy z eschatologické řeči (Mt 24-25). Nejistota o čase Kristova příchodu vede k naléhavé výzvě „vytrvat a bdít“. Bdění pak nesmíme chápat jako nečinné vyhlížení, ale jako připravenost – v tom jsou nám moudré družičky příkladem.
Mt 25,1-13
Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: „Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. Pošetilé vzaly sice lampy, ale nevzaly s sebou olej, prozíravé si však vzaly s lampami také do nádobek olej. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly. Uprostřed noci se strhl křik: ‘Ženich je tady! Jděte mu naproti!’ Tu všechny ty panny vstaly a začaly si upravovat lampy. Pošetilé prosily prozíravé: ‘Dejte nám trochu oleje, lampy nám dohasínají.’ Ale prozíravé odpověděly: ‘Nemůžeme, nestačilo by pak ani nám, ani vám, dojděte si raději k prodavačům a kupte si.’ Jakmile však odešly nakoupit, přišel ženich a ty připravené vešly s ním na svatbu a dveře se zavřely. Později přišly i ostatní panny a volaly: ‘Pane, pane, otevři nám!’ On však odpověděl: ‘Amen, amen, pravím vám: Neznám vás.’ Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.“
K ZAMYŠLENÍ
Je pro mne Ježíš tím, koho čekám a na koho se těším, nebo tím, koho se bojím a raději bych byl od něho daleko? Ženich, který mne zve na hostinu a chce, abych se s ním radoval, nebo zkušební komisař, který v nestřežené chvíli přijde, aby mi překontroloval lampu? Ten, koho nechci propásnout, nebo kdosi daleký, jehož zájmem o můj život si nejsem jistý? Odpovědi na tyto otázky určují orientaci, tvar a kvalitu mého života. Je velký rozdíl mezi tím, jestli důvodem k mé bdělosti je očekávání někoho, na kom mi záleží a komu důvěřuji, nebo strach před někým, koho se bojím jako nebezpečného protivníka!
