23. 7. 2012 - 29. 7. 2012
motto týdne:
„Pojďte i vy a trochu si odpočiňte.“
PONDĚLÍ 23.7. svátek sv. Brigity
Gal 2,19-20 Jan 15,1-8
Komentář: Jan 15,1-8
Uvědom si sílu Ježíšova slova, které tě očišťuje a uschopňuje k nesení ovoce. Jak můžeš prohloubit své napojení na kmen (a skrze něj i spojení s ostatními ratolestmi)?
ÚTERÝ 24.7.
Mich 7,14-15.18-20 Mt 12,46-50
Komentář: Mich 7,14-15.18-20
Modli se dnes spolu s Micheášem, pros abys mohl vidět, jak Hospodin pase svůj lid (i tebe), jak ukazuje divy své moci (i na tobě).
STŘEDA 25.7. svátek sv. Jakuba
2 Kor 4,7-15 Mt 20,20-28
Komentář: 2 Kor 4,7-15
I Jakub se nakonec naučil, že posláním Kristova učedníka je sloužit a dávat svůj život. Zve tě k napodobování, vždyť i za tebe dal Syn člověka svůj život.
ČTVRTEK 26.7.
Jer 2,1-3.7-8.12-13 Mt 13,10-17
Komentář: Jer 2,1-3.7-8.12-13
Kde v mém životě jsou místa, kdy v mém životě jsou chvíle, kdy opouštím „pramen vody živé“ a kopu si „cisterny, které nemohou udržet vodu“?
PÁTEK 27.7.
Jer 3,14-17 Mt 13,18-23
Komentář: Jer 3,14-17
Na Hospodinovu výzvu k návratu (která je určena celému národu) musí odpovědět každý sám za sebe, jen tak lze návrat uskutečnit. Pros za sebe i za ty kolem tebe, kteří potřebují prohloubit svoji víru, udělat další krok či zcela se navrátit ke svému Pánu.
SOBOTA 28.7.
Jer 7,1-11 Mt 13,24-30
Komentář: Jer 7,1-11
Nemohu se spoléhat na svého Pána, že jsem jeho, že mu patřím, pokud se nesnažím naplňovat jeho přikázání lásky v každodenním životě, pokud neuplatňuji ve svém životě spravedlnost, pokud chodím za cizími „bohy“.
17. neděle v mezidobí – cyklus B 29.7.2012
Dnešní neděle nás uvádí do tématu církve shromážděné kolem eucharistie. První čtení nejprve předkládá dávný zázrak, který ale předznamená evangelijní příběh. Bůh touží jednat ve prospěch svého lidu. Očekává však také odpověď. Proto dnes nejen budeme děkovat za velký dar Boží lásky, ale také prosit o poznání, jak tento dar naplňovat v našem životě jako jednotlivci a také jako společenství.
1. ČTENÍ
Náš příběh se odehrává v polovině devátého století a patří do skupiny zpráv o mocných činech proroka Elíši, nástupce proroka Eliáše. Hospodinovo slovo se současně stává zaslíbením do budoucna, které se naplní v evangeliu.
2 Král 4,42-44
Nějaký člověk přišel z Bál Šališa a přinesl v chlebníku Božímu muži Elizeovi chléb z prvotin, dvacet ječných chlebů a jídlo z rozdrcených čerstvých zrn. Elizeus řekl svému služebníku: „Dej to lidem, ať se najedí!“ Služebník mu odpověděl: „Jak mám tohle dát stovce lidí?“ Elizeus řekl: „Dej to lidem, ať se najedí, neboť tak praví Hospodin: Budou jíst, a ještě zbude.“ Dal jim to tedy, najedli se, a ještě zbylo podle Hospodinova slova.
ŽALM 145
Hospodin je ten, který sytí. Zaslíbení prvního čtení se stávají skutečností i v našem osobním životě. Proto se Žalm 145 může proměnit v naši osobní modlitbu.
Odpověď: Otvíráš svou ruku a sytíš nás, Hospodine.
Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla – a tvoji zbožní ať tě velebí! – Ať vypravují o slávě tvého království, – ať mluví o tvé síle. Oči všech doufají v tebe – a ty jim dáváš pokrm v pravý čas. – Otvíráš svou ruku – a sytíš vše živé s laskavostí. Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách – a svatý ve všech svých činech. – Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, – všem, kdo ho vzývají upřímně.
2. ČTENÍ
List Efesanům se věnuje pojmu církev, vztahu Krista a církve, ale také vztahům uvnitř církve. Jedním ze základních problémů každého společenství je odlišnost. Odlišnost lidí, nadání, darů i sil. A právě tomu věnuje autor listu čtvrtou kapitolu.
Ef 4,1-6
Bratři! Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje. Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Veliký prorok povstal mezi námi, Bůh navštívil svůj lid. Aleluja.
EVANGELIUM
Začínáme číst 6. kapitolu Janova evangelia a budeme ji po pět nedělí sledovat. Tento dlouhý text (71 veršů) má několik dramatických zlomů a řadu výroků. Odrazovým můstkem se stal zázrak naší perikopy, ale jak ukážou další části, cílem nebyla senzace, nýbrž perspektiva eucharistie. Sledujme, co všechno se k eucharistii vztahuje již v našem úryvku.
Jan 6,1-15
Ježíš odešel na druhou stranu Galilejského neboli Tiberiadského moře. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, jak k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se ti lidé najedli?“ To však řekl, aby ho zkoušel, protože sám dobře věděl, co chce udělat. Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chleba jim nestačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“ Jeden z jeho učedníků – Ondřej, bratr Šimona Petra – mu řekl: „Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co je to pro tolik lidí?“ Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Bylo pak na tom místě mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ Sebrali je tedy a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů. Když lidé viděli znamení, které udělal, říkali: „To je jistě ten Prorok, který má přijít na svět!“ Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za krále. Proto se zase odebral na horu, úplně sám.
K ZAMYŠLENÍ
V dnešní neděli se podivuhodným způsobem snoubí Boží zaslíbení a křesťanská praxe. Skutečnost, která od počátku nebyla snadná. Bůh nejen vykupuje člověka z hříchu, ale dává mu „chléb života“. Bůh dává prostředky, které nás posilují na cestě k němu. Všimněme si, že Kristus nesytí jednotlivce, které náhodně potká na cestě. Sytí zástup! Jak úzce je propojen tento symbolický příběh s pojmem církve jako společenství lidí putujících za Bohem. A tady se do kontextu dnešní neděle zapojuje také druhé čtení. Bůh dává prostředky, ba dokonce zázračné prostředky, pro dosažení cíle. Ale současně vyžaduje, abychom putovali jako jeho lid, jako společenství, které je nějak kompaktní a nikoli rozdělené na množství spolu nekomunikujících jedinců. Jak budeme sledovat i v dalších nedělích, eucharistie není jen posilou, ale je i pojítkem jednoty a zároveň úkolem k budování společenství.
