Od 3/9/2012

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN

3. 9. 2012 - 9. 9. 2012

motto týdne:

„Co z člověka vychází, to ho poskvrňuje.“

PONDĚLÍ 3.9.

1 Kor 2,1-5

Lk 4,16-30

Komentář: Lk 4,16-30

I dnes se může naplňovat slovo z knihy proroka Izaiáše. Ježíš je na této zemi přítomný i skrze mne, v mé řeči i v mém jednání, v mé službě i v mém povzbuzování.

ÚTERÝ 4.9.

1 Kor 2,10b-16

Lk 4,31-37

Komentář: Lk 4,31-37

Poklekni před tím, který je „Svatý Boží“, vzdej mu chválu, dobrořeč mu a nech se jím poslat – vydávat mu svědectví „po všech místech“.

STŘEDA 5.9.

1 Kor 3,1-9

Lk 4,38-44

Komentář: Lk 4,38-44

I ty prožij chvíli v samotě se svým Otcem, u něj hledej sílu pro všechno své dnešní konání, nech se jím občerstvit a povzbudit na své cestě.

ČTVRTEK 6.9.

1 Kor 3,18-23

Lk 5,1-11

Komentář: Lk 5,1-11

Jak je pro mne důležité slyšet Boží slovo? Potřebuji je ve svém životě? Je pro mne průvodcem, inspirací, ale také usvědčením z mé hříšnosti a výzvou k obrácení?

PÁTEK 7.9.

1 Kor 4,1-5

Lk 5,33-39

Komentář: Lk 5,33-39

Zvykovost („pije staré, nechce nové“) je nepřítelem živé víry, která naslouchá každodenně Kristu, je otevřená pro věci nové a následuje jej na všech cestách světa.

SOBOTA 8.9. svátek Narození Panny Marie

Mich 5,1-4a nebo Řím 8,28-30

Mt 1,1-16.18-23

Komentář: Mt 1,1-16.18-23

„On spasí svůj lid od hříchů“ – narozením Panny Marie se připravuje to, co my již můžeme zakoušet (spásu, odpuštění), a z těchto darovaných milostí můžeme žít.

23. neděle v mezidobí – cyklus B 9.9.2012

Minulou neděli jsme otevřeli obtížné téma „norem“. Jak s nimi v životě nakládat, jak nezaměnit víru za plnění nějakých předpisů? Otázka se dnes promění v zaslíbení (1. čtení) a posléze v reálný skutek (evangelium). Ježíš nejen, že klade nároky jako autorita, ale on člověka posouvá k tomu, aby se naplňování těchto nároků stalo radostnou odpovědí zachráněného. Každá zkostnatělost je pokrytectvím (2. čtení). Zkusme se dnes modlit za Boží „uzdravení“, proměnu našeho života tak, abychom s radostí Bohu odpověděli.

1. ČTENÍ

Tento text pochází pravděpodobně z 8 st. př. n. l. a končí jím celek výroků proti pohanským národům. Protiklad děsivého údělu pohanských národů ohrožujících Izrael k jásotu a veselí Božího lidu je znamením Božího vítězství.

Iz 35,4-7a

Řekněte malomyslným: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“ Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

ŽALM 146

Žalm opakuje radost prvního čtení. Všimněme si sloves, která charakterizují Boží jednání, a připojme se k této chvále.

Odpověď: Duše má, chval Hospodina!

Hospodin zachovává věrnost navěky, – zjednává právo utlačeným, – dává chléb lačným. – Hospodin vysvobozuje vězně. Hospodin otvírá oči slepým, – Hospodin napřimuje sklíčené, – Hospodin miluje spravedlivé, – Hospodin chrání přistěhovalce. Hospodin podporuje sirotka a vdovu, – ale mate cestu bezbožníků. – Hospodin bude vládnout na věky, – tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

2. ČTENÍ

Ve druhé kapitole Jakub otevírá velké téma Nového zákona: víra versus skutky. Jakub bude pranýřovat víru, která je jen teoretická a skutky se neprojevuje. V našem textu toto téma otevírá konkrétní příklad. Jeho platnost je po mnoha staletích stále aktuální.

Jak 2,1-5

Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví k lidem. Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: „Prosím, posaď se tady na čestné místo.“ Ale tomu chuďasovi řeknete: „Ty stůj tamhle“ nebo „Sedni si tady u mých nohou“. Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad? Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh právě chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Ježíš hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc. Aleluja.

EVANGELIUM

Popsaný zázrak není jen příkladem Ježíšovy moci. V předchozím textu – Mk 7,1-23 (viz minulou neděli) – Ježíš vedl ostrou diskusi o nečistých pokrmech. Vysvětloval význam předpisů, otevíral oči pro porozumění. Zázrak dokumentuje, že Ježíš nejedná jen jako potulný filosof, ale jako ten, kdo má moc měnit a reinterpretovat zákony. Cíl je jasný: správně porozumět Božímu zákonu.

Mk 7,31-37

Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři. Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: „Effatha!“, to znamená: „Otevři se!“ A hned se mu otevřel sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně. Ježíš jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali. Byli celí užaslí a říkali: „Dobře všechno udělal, i hluchým dává sluch, i němým řeč!“

K ZAMYŠLENÍ

Zákony jsou zvláště v českém prostředí často vnímány jako omezující, negativní a nejednou jsou chápány spíš jako informace, kterou ti „chytřejší“ umí obejít. Ježíš nepřišel zavádět nové normy, paragrafy a nařízení. Přišel naplnit Boží zákon. Toto naplnění je v několika rovinách: předně jde o konečné vysvobození člověka z tragédie hříchu. Ale také přišel vysvobodit ze stále se opakujícího koloběhu pokusů stát se spravedlivými, abychom si k Bohu přeci jen zasloužili vstoupit. Není třeba si Boha zasloužit (to nelze!), ale je možné nechat se Bohem pozvat, přijmout Boží cestu. Ježíš má nejen moc vnějškově změnit nějakou normu, ale on proměňuje lidská srdce, pokud se mu otevřou. A právě to dokumentuje onen hluchý, který slyší. Připojme se k zástupu okolo a spolu s ním vyznejme: „Dobře všechno udělal…“