8. 8. 2011 - 14. 8. 2011
motto týdne:
„Malověrný, proč jsi pochyboval?“
PONDĚLÍ 8. 8. sv. Dominika
Dt 10,12-22 Mt 17,22-27
Komentář: Dt 10,12-22
„Co žádá od tebe Hospodin, tvůj Bůh?“ Při hledání odpovědi na tuto otázku ti může být pomocí Mojžíšovo slovo z dnešního úryvku.
ÚTERÝ 9. 8. svátek sv. Terezie Benedikty od Kříže
Oz 2,16b.17b.21-22 Mt 25,1-13
Komentář: Oz 2,16b.17b.21-22
Bůh se zasnubuje s každým člověkem svojí věrností a čeká a doufá, že mojí odpovědí bude také věrnost… věrnost jemu, jeho smlouvě, jeho přikázáním, jeho lásce.
STŘEDA 10. 8. svátek sv. Vavřince
2 Kor 9,6-10 Jan 12,24-26
Komentář: Jan 12,24-26
Kam mám dnes Krista následovat, kde je můj Pán, kde mám dnes být i já?
ČTVRTEK 11. 8. sv. Kláry
Joz 3,7-10a.11.13-17 Mt 18,21 – 19,1
Komentář: Joz 3,7-10a.11.13-17
Přechod přes rozvodněný Jordán suchou nohou na konci putování do Zaslíbené země odkazuje k začátku putování, k přechodu Rákosovým mořem. Tenkrát i teď je s vyvoleným lidem Bůh (ohnivý a oblakový sloup, nyní archa Hospodinova). A to platí i dnes, i tebe Bůh provází svou milostí a požehnáním.
PÁTEK 12. 8. sv. Eupluse
Joz 24,1-13 Mt 19,3-12
Komentář: Joz 24,1-13
Jozue připomíná lidu jeho historii, dějiny Boží péče o jejich praotce i o ně samotné. Připomeň si i ty dnes to, jak Bůh provázel tvé předky, jak provází tebe, a vyjádři mu svou vděčnost.
SOBOTA 13. 8. sv. Poncián a Hippolyt, sv. Jan Berchmans
Joz 24,14-29 Mt 19,13-15
Komentář: Joz 24,14-29
Jak mohu v dnešním dni sloužit Hospodinu „dokonale a upřímně“?
20. neděle v mezidobí – cyklus A 14.8.2011
Církev – bohoslužebné společenství – slaví svatou oběť spolu se svým knězem jako celek. Církev – tajemné tělo Kristovo – přináší Otci společně obětní dar, kterým je sám Pán Ježíš. Společně – to je důležité. Nejsme na mši svaté jako diváci, jsme všichni jako spoluobětující. Všichni konáme to, co nám náleží. Kněz koná službu předsedajícího. Přisluhující různých stupňů konají to, co je jim vyhrazeno, zpěváci zpívají, věřící se připojují zpěvem, svými odpověďmi a zvoláními, v neposlední řadě také tím, že konají gesta a pohyby, kterými se vřazují do společenství.
Jdou také ke svatému přijímání. I to je spojuje společným úkonem. Dokonce náš výraz „přijímání“ mi zní poněkud pasivně. To latinské slovo „communio“ – spojení, společenství – mi připadá mnohem aktivnější – spojujeme se a jsme spojováni. (Pokorný L., Prostřený stůl, ČKCH Praha, 1990, str. 36)
1. ČTENÍ
Po exilu (ke konci 4. st. před Kristem) přichází neslýchaná zvěst: I cizinci se mohou stát příslušníky Božího lidu, pokud přijmou Zákon. Prorocké slovo však zdůrazňuje poslušnost ne zákonickou, ale duchovní a vnitřní: milovat Pána.
Iz 56,1.6-7
Tak praví Hospodin: „Šetřte práva a jednejte podle spravedlnosti, neboť se již blíží má spása, již se ukáže má spravedlnost. Cizince, kteří lnou k Hospodinu tím, že mu slouží a milují jeho jméno, že jsou jeho služebníky, a všechny, kteří zachovávají sobotu bez znesvěcení a lpí na mé smlouvě, ty přivedu na svou svatou horu a dám jim radost ve svém domě modlitby. Jejich celopaly a žertvy mi budou potěšením na oltáři; neboť můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy.“
ŽALM 67
Odpověď: Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě velebí kdekterý národ!
Bože, buď milostiv a žehnej nám, – ukaž nám svou jasnou tvář, –
kéž se pozná na zemi, jak jednáš, – kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.
Nechť se lidé radují a jásají, – že soudíš národy spravedlivě – a lidi na zemi řídíš.
Ať tě, Bože, velebí národy, – ať tě velebí kdekterý národ! –
Kéž nám Bůh žehná, – ať ho ctí všechny končiny země!
2. ČTENÍ
Apoštol národů zde rozvádí myšlenku, že Bůh použil i zaviněného odmítání Izraele k tomu, aby otevřel cestu spásy pohanům. Jejich vykoupení přivede i Izrael ke spáse. Tato Pavlova jistota se zakládá na věrnosti a milosrdenství Hospodina.
Řím 11,13-15.29-32
(Bratři a sestry!) Vám, bývalým pohanům, říkám: Já jako apoštol pohanů vykonávám svou službu s velikou pečlivostí. Chtěl bych tím vzbudit žárlivost u svých krajanů a aspoň některé z nich zachránit. To, že byli vyloučeni, přineslo světu smíření s Bohem. Co teprve bude znamenat, až budou znova přijati? To bude úplné vzkříšení z mrtvých! Když totiž Bůh někomu něco daruje nebo když někoho povolá, je to neodvolatelné.
Vy jste se kdysi chovali k Bohu odmítavě, ale nyní se vám dostalo milosrdenství, protože židé odmítli přijmout víru. Stejně tak se oni chovají nyní odmítavě, protože vám se dostává milosrdenství, aby se ho potom dostalo také jim. Bůh totiž dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Ježíš hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc. Aleluja.
EVANGELIUM
Mesiáš měl přijít nejprve pro Izrael. Avšak i ostatní národy se dostanou do pozice vyvoleného národa, pokud v Krista uvěří. Prvotinou těchto zástupů je kananejská žena, která v Kristu rozpoznala syna Davidova čili Mesiáše, zachránce. A Kristus jí nezůstal nic dlužen.
Mt 15,21-28
Ježíš odešel z Genezareta a odebral se do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí.“ Odpověděl: „Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského.“ Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“ On jí však odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům.“ Ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které padají ze stolu jejich pánů.“ Nato jí řekl Ježíš: „Ženo, jak veliká je tvá víra! Ať se ti stane, jak si přeješ.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
K ZAMYŠLENÍ
Křesťanské poselství je zásadně neseno láskou a respektem vůči každému člověku; křesťanské poselství je především určeno všem lidem, nikoliv jenom nějaké skupině; křesťanské poselství je otevřeností vůči všem lidským hodnotám. Křesťanské poselství je v tomto smyslu postaveno na dialogu: Boha s člověkem a lidmi mezi sebou! Ani Ježíš se neomezoval pouze na příslušníky vyvoleného národa, ačkoliv byl „poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského“. Jeho trpělivost v dialogu a trpělivé hledání ze strany pohanské ženy přinesly jako plod úžas Boha nad velikostí lidské víry a dar zdraví pro dceru dosud nevěřící matky!
