Bohoslovci z bratislavského semináře v Dolním Němčí
Přijedou k nám bohoslovci! Tak zazněla slova našeho pana faráře otce Petra Hofírka po mši svaté. Prosím farníky, kteří mohou ubytovat bohoslovce z Bratislavy přes víkend, ať se zapíší. Bude jich asi 40. My, kteří jsme už doma bohoslovce měli, tak jsme se tím potěšili a také se přihlásili. Konečně přišel den, kdy se chlapci v kostele objevili a po mši svaté začalo rozdělování. V duchu zněla otázka, který asi u nás bude? Byli to dva mladí chlapci Ladislav a David, bohoslovci 1. ročníku. Jeden od Piešťan a druhý 50 km od maďarských hranic. Po krátkém přivítání jsme se odebrali domů. Ubytovali se, povečeřeli a pak následovala beseda, která se protáhla do deseti hodin. Ráno o půl sedmé vstávali, posnídali, pomodlili se své modlitby a pak odjeli v osm hodin na Velehrad, kde měli mši svatou a další program po celý den. K nám se vrátili o půl šesté večer. Následovala večeře a vyprávění zážitků z celého dne. Na Velehradě se jim moc líbilo. Navštívili hrob otce arcibiskupa Stojana a kardinála Špidlíka. Večer se šli chlapci trochu po vesnici projít. Po návratu se ještě besedovalo a zase se to trochu protáhlo než se odebrali spát. V neděli ráno šli chlapci na ranní mši svatou, protože ministrovali. Ale na hrubou mši jsme šli všichni. V kostele se ozval zvon, zazněly varhany a už se dal kostelem do pohybu dlouhý průvod bohoslovců, urostlých jak ty jedle, všichni v bílém jako andělé. Mši svatou měli důstojnou se svými zpěvy i kázáním. Lidí byl plný kostel. Po mši nám chlapci na videu přiblížili život v semináři. Myslím, že je jim tam dobře a jsou spokojení. Po skončení jsme si chlapce odvedli domů k obědu a k poslednímu společnému posezení. Avšak už to bylo trochu smutnější, protože se blížila hodina, že musí odjet. Teprve jsme si na sebe trochu zvykli a už se musíme loučit. Chlapci moc děkovali, dokonce mně předali dárek, který mě potěšil. Slíbili jsme si, že napíší, jak pokračují. Chlapce jsme vyprovodili k autobusu, zamávali a už se od nás vzdalovali. Budeme na ně dlouho vzpomínat a také ve svých modlitbách na ně pamatovat. Chlapci, máte před sebou dlouhou cestu a nelehkou. S pomocí Boží, když vydržíte, bude to krásné a vzácné. Žehnej vám k tomu Pán Bůh, Panna Maria ať vás provází a Duch svatý ať naplní vaše srdce radostí a touhou stát se dobrým knězem Kristovým.
Paní Matůšová
Když náš pan farář oznámil, že přijedou do naší obce bohoslovci z Bratislavy, těšili jsme se, že opět uvidíme "naše chlapce", kteří u nás trávili po třikrát víkend. Letos to bude počtvrté. Když šli bohoslovci v pátek přede mší svatou kostelem, nebyl mezi nimi ani jeden "náš". Samozřejmě jsme se těšili na každého, který k nám přijde. Dostali jsme dva, jak nám potom zdělili, bohoslovec, dnes už kněz Attila Nemes, radil, běžte k Ježkom. Na seznamu ale byli Ježkovi trojí. Bůh to chtěl, aby trefili na ty doporučené. Ing. Rastislav Š., studující třetí ročník, už chlapec trochu zralejší, jehož cesta do semináře byla hodně klikatá. Vystudoval střední zemědělskou, vysokou vinařskou, sedm let pracoval ve vinařském podniku v Modre. Dokonce stihl i jeden rok vojny. I na manželství pomýšlel, s kamarádem putoval do Compostely ke hrobu sv. Jakuba. Nakonec tomu volání Boha neutekl a po velice zralé úvaze nastoupil do semináře. Můj odhad - bude dobrý kazatel, krásně mluví. Druhý bohoslovec Dávid K. toho namluvil velice málo. Je spíš hloubavý typ. Je z křesťanské rodiny, jeho rozhodnutí pro kněžství bylo jednoznačné. Jeho veliká záliba je nahrávací technika a všecko kolem toho (video ze života seminaristů). Je to chytrý chlapec, veliký kliďas. Strávili jsme s nimi krásné chvíle. Věříme, že se to líbilo i jim dá-li Bůh, setkáme se i příště.
Ježková M. 328
Víkend 7.-9. října 2011 byl pro nás velkým DAREM. V naší rodině jsme hostili 2 bohoslovce z prvního ročníku Kněžského semináře sv.Cyrila a Metoděje v Bratislavě, a to Ľubomíra a Lukáše. Oba jsou pevně odhodláni sloužit lidem a Bohu. Ľuba nás překvapil svojí vzdělaností. Hodně toho přečetl, procestoval, má hodně přátel v církevním světě. Rád poslouchá texty kardinála Špidlíka. Jeho zálibou je fotografování. Lukáš vyzařoval skromností a velkou touhou jít cestou, kterou mu určil Pán. Při rozhovorech často používal verše z bible. Má blízko k přírodě, jeho zálibou je včelařství. Oba se zúčastnili letošního setkání mládeže v Madridu s papežem Benediktem XVI., které v nich zanechalo silné dojmy. Při vyprávění zážitků nejen z Madridu, nám šel mráz po zádech, jaká síla Ducha Svatého v nich působí. Kluci nás také seznámili s režimem v semináři. A my jsme pochopili, že cesta ke kněžství je velmi náročná a záleží na každém jedincovi, zda dokáže jít za hlasem svého srdce a z této cesty neustoupit. Letos jsme přijali do rodiny již potřetí bohoslovce z bratislavského semináře. V r. 2004 byl u nás Maroš, kterému jsme byli přítomni i na jáhenském svěcení v katedrále sv. Martina v Bratislavě, kněžské pak přijal o rok později a nyní studuje 2. rokem v Římě. V r. 2008 jsme hostili 3 prváky, Juliusa, Tibora a Jozefa. Julius a Tibor jsou nyní ve 4. ročníku a Jozef po 2.ročníku hledá cestu jak dál. Náš okruh vzácných přátel se uplynulým víkendem rozšířil o Ľubu a Lukáše. Už teď se těšíme na další setkání s nimi. Závěrem bychom chtěli dodat odvahu rodinám, které se bojí přijmout do svých domovů bohoslovce, aby se nebáli, protože jejich přítomnost byla pro nás vzájemným obohacením. Zároveň prosíme o modlitbu za ně.
rodina Krhovská a Michalcova
