19. 8. 2013 - 25. 8. 2013
motto týdne:
„Hospodine, na pomoc mi pospěš!“
PONDĚLÍ 19.8. sv. Jan Eudes
Sd 2,11-19
Mt 19,16-22
Komentář: Mt 19,16-22
Ptáš se také svého Pána: „Co dobrého mám udělat, abych dosáhl věčného života?“ Není to otázka jednorázová, ale otázka pro každý den tvého života. Naslouchej Kristově dnešní odpovědi, jdi a uskutečňuj ji!
ÚTERÝ 20.8. sv. Bernard
Sd 6,11-24a
Mt 19,23-30
Komentář: Mt 19,23-30
Opuštění pro Krista nemá být obchodnické: „Co za to budeme mít?“, ale radostné – jako ten, který našel poklad na poli, ztracenou minci.
STŘEDA 21.8. sv. Pius X.
Sd 9,6-15
Mt 20,1-16
Komentář: Mt 20,1-16
Spása je svobodným darem, který si nemohu zasloužit. Odměnou toho, kdo déle „pracuje“, je přece delší cesta v blízkosti Pána – co většího bych si mohl přát?
ČTVRTEK 22.8. Panna Maria Královna
Sd 11,29-39a
Mt 22,1-14
Komentář: Mt 22,1-14
I já jsem pozván, i já jsem dostal dar spásy. Žiji jako poz¬vaný na svatbu? Žiji jako účastník svatební hostiny? Vidí mne tak lidé kolem?
PÁTEK 23.8. sv. Růžena z Limy
Rt 1,1.3-6.14b-16.22
Mt 22,34-40
Komentář: Mt 22,34-40
Je zde něco, co mi brání milovat „Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí“? Pokud ano, co s tím dnes mohu udělat?
SOBOTA 24.8. svátek sv. Bartoloměje
Zj 21,9b-14
Jan 1,45-51
Komentář: Zj 21,9b-14
Do tohoto obrazu církve oslavené, zářící Boží vznešeností, patří i sv. Bartoloměj. Patříš tam i ty, tam vede tvoje cesta. A i dnes vede přes setkání s tvým Pánem, přes službu tvým bližním…
21. neděle v mezidobí – cyklus C 25.8.2013
Texty této neděle mají před očima téma spásy pohanských národů, tedy také většiny nás. Je třeba nezapomenout, že Izraelité dostali jako národ smlouvu od Hospodina a její zachovávání znamenalo naději na spásu. Jiné národy takovou výsadu neměly! Proto Boží slovo o spáse pohanů (1. čtení) bylo závažnou událostí. Tuto skutečnost však potvrzují i další starozákonní texty (žalm) a nakonec sám Ježíš v dnešním evangeliu mluví o spáse pohanů. Bůh se sklání k člověku, aby ho zachránil, je však třeba i naší osobní angažovanosti (2. čtení).
1. ČTENÍ
Závěr knihy proroka Izaiáše pochází ze 6. stol. před Kr. a je zaslíbením Hospodinovy spásy nejen pro Izrael, ale pro všechny národy! To je dosud nezvyklé téma!
Iz 66,18-21
Toto praví Hospodin: „Znám jejich skutky a jejich myšlenky. Přijdu, abych shromáždil všechny národy a jazyky. Přijdou a uzří mou slávu. Udělám na nich znamení a pošlu některé z těch, kdo se zachrání, k národům Taršíše, Putu, Ludu, Mešechu, Rošu, Tubalu, Javanu, k dálným ostrovům, k těm, kteří o mně neslyšeli mluvit a neviděli mou slávu. Budou hlásat národům mou slávu. Přivedou všechny vaše bratry ze všech národů jako dar Hospodinu na koních, na vozech, na nosítkách, na mezcích a na dromedárech na mou svatou horu do Jeruzaléma – praví Hospodin – jako když synové Izraele přinášejí v čistých nádobách dary do Hospodinova domu. A také z nich si vezmu kněze a levity“ – praví Hospodin.
ŽALM 117
Nejkratší žalm patří mezi centrální texty knihy žalmů. Oslovení „všichni lidé“ označuje také nás. Zaslechneme vyřčenou výzvu?
Odpověď: Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.
Chvalte Hospodina, všichni lidé, – oslavujte ho, všechny národy. Neboť mocně vládne nad námi jeho milosrdenství – a Hospodinova věrnost trvá navěky.
2. ČTENÍ
List v první části vysvětluje význam Ježíšova kněžství a ve druhé (od 10. kapitoly) se zcela věnuje povzbuzení k vytrvalosti. Z kontextu listu je zřejmé, jak moc autorovi leží na srdci posluchači a jak je burcuje k odvaze všemožnými cestami včetně tohoto textu.
Žid 12,5-7.11-13
Bratři! Zapomněli jste, že Bůh vás povzbuzuje jako své syny: ‘Když tě Pán vychovává, můj synu, neber to na lehkou váhu, ani neklesej na mysli, když tě kárá. Pán totiž trestá toho, koho má rád, a šlehá každého, koho uznává za svého syna.’ V té kázni vytrvejte! Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? Pokud ovšem taková přísná výchova trvá, nezdá se radostná, nýbrž bolestná, ale potom to nese těm, kdo jí prošli, ovoce míru, totiž spravedlnost. Posilněte proto ochablé ruce a klesající kolena. Připravte pro své kroky přímé stezky, aby se chromý úd nevymkl, ale spíše uzdravil.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Já jsem cesta, pravda a život, praví Pán; nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Aleluja.
EVANGELIUM
Od Lk 9,51 je popisován Ježíš na cestě do Jeruzaléma, kde ho čekají události Velikonoc. Ježíš v našem textu neodpoví na otázku přímo, ale motivuje posluchače k jednání. Čtenář snadno zůstane u prvních slov úryvku, je však důležité zaslechnout důraz na závěrečná slova o záchraně pohanů.
Lk 13,22-30
Ježíš se ubíral od města k městu, od vesnice k vesnici, učil a pokračoval v cestě do Jeruzaléma. Někdo se ho zeptal: „Pane, je málo těch, kdo budou spaseni?“ Řekl jim na to: „Usilujte o to, abyste vešli těsnými dveřmi! Říkám vám: Mnoho se jich bude snažit vejít, ale nebudou moci. Jakmile se pán domu zvedne a zavře dveře, a vy zůstanete venku a začnete tlouci na dveře a volat: ‘Pane, otevři nám!’, odpoví vám: ‘Neznám vás, odkud jste.’ Tu začnete říkat: ‘Vždyť jsme s tebou jedli a pili a učil jsi u nás na ulicích!’ Ale on vám odpoví: ‘Nevím, odkud jste. Pryč ode mě, všichni jste páchali nepravosti!’ Tam bude pláč a skřípění zubů, až uvidíte, jak Abrahám, Izák, Jakub a všichni proroci jsou v Božím království, ale vy budete vyhnáni ven. A přijdou od východu a od západu, od severu a od jihu a zaujmou místo u stolu v Božím království. Ano, jsou poslední, kteří budou prvními, a jsou první, kteří budou posledními.“
K ZAMYŠLENÍ
Lukáš píše svoje evangelium pro pohany. Museli jasně postřehnout, že autor na ně naráží v evangeliu, když říká, že mají předejít mnohé Izraelity. To je zaslíbení pro pohany! Lze to ale nahlédnout i opačně. Dnes jsme v mnoha významech v roli zmíněných Izraelitů my. Proto se musíme ptát, zda stačí naše křesťanská praxe ke spáse. Neplatí i o nás, že nás předběhnou mnozí „nevěřící“ a my budeme vyhnáni ven? Nejde o vzbuzování úzkostí. Jde o probuzení z lhostejnosti či akademických disputací k odvaze jednat. Vždyť Bůh k nám přistupuje jako moudrý otec (2. čtení).
