10. 2. 2014 - 16. 2. 2014
motto týdne:
„Vy jste sůl země.“
PONDĚLÍ 10.2. Památka sv. Scholastiky, panny
1 Král 8,1-7.9-13
Mk 6,53-56
Komentář: 1 Král 8,1-7.9-13
Chrám jako místo přebývání Hospodina, místo, kde je možno zakusit je přítomnost, jeho blízkost. Místo, kde se s ním mohu setkat – vnímám tak náš kostel, do kterého „chodím na mši“?
ÚTERÝ 11.2. Panny Marie Lurdské
1 Král 8,22-23.27-30
Mk 7,1-13
Komentář: 1 Král 8,22-23.27-30
Vyjádři i ty ve své modlitbě úžas – nad Boží velikostí, nad zachováváním smlouvy s námi, nad jeho ochotou se k nám snížit, když „nebe a nebesa nebes jej nemohou obsáhnout“.
STŘEDA 12.2. sv. Benedikta Aniánského, opata
1 Král 10,1-10
Mk 7,14-23
Komentář: 1 Král 10,1-10
Setkání se Šalamounem, s jeho moudrostí, vede nakonec královnu ze Sáby k velebení Hospodina. K čemu vede druhé lidi setkání se mnou?
ČTVRTEK 13.2. blah. Kristíny de Spoleto, augustiniánské terciářky
1 Král 11,4-13
Mk 7,24-30
Komentář: 1 Král 11,4-13
Nenech nikoho (a nic), aby tvé srdce – střed tvého bytí – odvedlo od oddanosti Hospodinu, od jeho hledání a následování.
PÁTEK 14.2. sv. Valentina, kněze a mučedníka
1 Král 11,29-32; 12,19
Mk 7,31-37
Komentář: 1 Král 11,29-32; 12,19
Hříchy rozdělují lidi i národy. Pros za odpuštění všech svých vin, které vedly k rozdělení, a hledej cesty nápravy.
SOBOTA 15.2. sv. Jiřiny, panny a řeholnice
1 Král 12,26-32; 13,33-34
Mk 8,1-10
Komentář: 1 Král 12,26-32; 13,33-34
Často nemáme odvahu zastavit své hříšné jednání a na hřích vršíme další hříchy. Jedinou smysluplnou cestou je však cesta obrácení, pokání a prosby o odpuštění…
6. neděle v mezidobí – cyklus A 16.2.2014
Dnešní téma liturgických textů by se dalo označit jako naplnění předpisů. V prvním čtení se zastavíme nad splnitelností požadavků kladených Bohem. Evangelium předkládá další část Horského kázání, v němž Ježíš komentuje Zákon. Druhé čtení ukazuje řešení náročných požadavků. Je to otázka nejen askeze a lidských výkonů, ale především Ducha svatého, který je mocí Boží.
1. ČTENÍ
Kniha plná přísloví a poučení přináší v dnešním textu upozornění směřující proti nebezpečnému omylu. Člověk je schopen vyhnout se hříchu! Bůh člověku dává svobodu vybrat si mezi dobrem a zlem. Hříchu se lze vyhnout, jestliže se člověk rozhodne pro Boha. A Bohu nejsou lidské skutky lhostejné, ví o nich.
Sir 15,16-21
Chceš-li, můžeš plnit přikázání, je v tvé moci zůstat věrným. Bůh před tebe položil oheň i vodu, vztáhni ruku, po čem chceš. Před každým je život a smrt, každému dá Bůh to, co kdo bude chtít. Převelká je moudrost Páně, je všemohoucí a všechno vidí. Jeho oči hledí na ty, kdo se ho bojí, on zná každý lidský skutek. Nikomu neporučil, aby byl bezbožný, nikomu nedal dovolení, aby hřešil.
ŽALM 119
Ač se to v dnešní době nezdá, Bůh žehná těm, kdo konají spravedlnost a dobro. Prosme o toto požehnání i my.
Odpověď: Blaze těm, kdo kráčejí v zákoně Hospodinově.
Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, – kteří kráčejí v zákoně Hospodinově. – Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání, – hledají ho celým srdcem. Tys, Hospodine, dal svá nařízení, – aby se jich dbalo svědomitě. – Kéž jsou pevné mé cesty, – abych zachovával tvé příkazy. Prokaž dobro svému služebníku, abych byl živ – a zachovával tvé slovo. – Otevři mé oči, – ať pozorují divy tvého zákona. Ukaž mi, Hospodine, cestu svých příkazů, – a budu ji věrně zachovávat. – Pouč mě, ať zachovám tvůj zákon – a chráním ho celým svým srdcem.
2. ČTENÍ
Pokračujeme ve čtení prvních kapitol Prvního listu Korinťanů. Komunita Korintských je ve velké rozepři ohledně vedení a učení. Zasahuje je zřejmě gnóze, učení stavějící na tajném zasvěcení do pravdy, které je přístupné jen vyvoleným. Ale Kristovo tajemství není určeno jen pro elitní skupiny zasvěcených. Dává je svobodně Duch svatý, kterého my nemůžeme ovládat, jen mu otevřít srdce.
1 Kor 2,6-10
Bratři! Učíme moudrosti, ale jen ty nejpokročilejší. To však není moudrost tohoto světa ani moudrost těch, kdo tento svět ovládají. Jejich moc je už zlomena. Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství a skrytá. Bůh ji už před lety pro nás předurčil k naší slávě. Nikdo z těch, kdo vládnou tímto světem, neměl o ní tušení. Protože kdyby o ní něco věděli, nikdy by Pána slávy neukřižovali. Ale – jak stojí v Písmu – my zvěstujeme to, co ‘oko nevidělo, co ucho neslyšelo a nač člověk nikdy ani nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují’.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že jsi tajemství Božího království odhalil maličkým. Aleluja.
EVANGELIUM
Navazujeme na předchozí neděli a čteme z „programového prohlášení“ Ježíše. Po „blahoslavenstvích“ připojuje komentář k pátému, šestému a osmému přikázání Desatera jako základnímu dokumentu víry Izraelitů.
Mt 5,17-37
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko nestane. Kdyby tedy někdo zrušil jedno z těchto přikázání – a třeba i to nejmenší – a tak učil lidi, bude v nebeském království nejmenší. Kdo se však bude jimi řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký. Říkám vám: Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete. Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‘Nezabiješ! Kdo by zabil, propadne soudu.’ Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu; kdo svého bratra tupí, propadne veleradě; a kdo ho zatracuje, propadne pekelnému ohni. Přinášíš-li tedy svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech tam svůj dar před oltářem a jdi se napřed smířit se svým bratrem, teprve potom přijď a obětuj svůj dar. Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník neodevzdal soudci a soudce služebníkovi, a byl bys uvržen do žaláře. Amen, pravím vám: Nevyjdeš odtamtud, dokud nezaplatíš do posledního halíře. Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Nezcizoložíš!’ Ale já vám říkám: Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci. Svádí-li tě pravé oko, vyloupni ho a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby jeden z tvých údů přišel nazmar, než aby celé tvoje tělo bylo uvrženo do pekla. A svádí-li tě tvoje pravá ruka, usekni ji a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby jeden z tvých údů přišel nazmar, než aby celé tvoje tělo přišlo do pekla. Také bylo řečeno: ‘Kdo by se rozváděl se svou ženou, ať jí dá rozlukový list.’ Ale já vám říkám: Každý, kdo se rozvede se ženou – mimo případ smilstva – uvádí ji do cizoložství, a kdo se ožení s rozvedenou, dopouští se cizoložství. Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‘Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Pánu svou přísahu.’ Ale já vám říkám: Vůbec nepřísahejte: ani při nebi, protože je to Boží trůn, ani při zemi, protože je to podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; ani při své hlavě nepřísahej, protože ani jediný vlas nemůžeš udělat světlým nebo tmavým. Ale vaše řeč ať je: ano, ano – ne, ne. Co je nad to, je ze Zlého.“
K ZAMYŠLENÍ
Ježíšova interpretace Desatera je radikální. Nijak předpisy nezjemňuje ani nezlehčuje. Naopak. Zpřísňuje až do téměř nesplnitelné podoby. Ale nejde tu o postavení nesplnitelných nároků. Snaží se posluchače dovést k porozumění, oč v předpisech jde. To přeci není otázka norem či nařízení. Jde tu o ochranu lidského života. Ochranu vztahů, rodiny a především našeho vlastního srdce. Jde tedy o promyšlené naplňování nebo také zvnitřnění předpisů Desatera. To je hlavní směr Ježíšových důrazů.
