TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TÝDEN
17. 2. 2014 - 23. 2. 2014
motto týdne:
„Vaše řeč ať je: ano, ano – ne, ne.“
PONDĚLÍ 17.2. sv. Alexia a druhů, řeholníků
Jak 1,1-11
Mk 8,11-13
Komentář: Jak 1,1-11
Vytrvej ve zkouškách víry – to je cesta, které vede k Pánu, k dokonalosti…
ÚTERÝ 18.2. sv. Sadota a druhů, mučedníků
Jak 1,12-18
Mk 8,14-21
Komentář: Jak 1,12-18
Každý člověk podléhá žádostivosti, pokušení. Bůh (jenž je neměnný ve svém rozhodnutí nás milovat) nás vysvobozuje slovem pravdy, které může i bolet, ale vede k uzdravení…
STŘEDA 19.2. sv. Miloslava, biskupa
Jak 1,19-27
Mk 8,22-26
Komentář: Jak 1,19-27
Naslouchat Bohu a být vnímavý k jeho slovu, které do mne bylo vloženo – vezmi si tuto výzvu do dnešního dne a uváděj ji ve skutek.
ČTVRTEK 20.2. blah. Hyacinty Marto, dítěte
Jak 2,1-9
Mk 8,27-3
Komentář: Jak 2,1-9
Jak je tomu u mne? Nestraním někomu pro jeho bohatství, pro výhody, které u něj mohu získat?
PÁTEK 21.2. sv. Petra Damianiho, biskupa a učitele církve
Jak 2,14-24.26
Mk 8,34 – 9,1
Komentář: Jak 2,14-24.26
Jsme ospravedlnění před Bohem pouze svojí vírou, ta se však musí projevovat skutky, láskou a službou bližním. Bez skutků je víra nevěrohodná, chřadne a umírá.
SOBOTA 22.2. svátek Stolce sv. Petra
1 Petr 5,1-4
Mt 16,13-19
Komentář: 1 Petr 5,1-4
Modli se za svého faráře, biskupa..., aby byli vzorem ve víře, aby pásli své stádo ne jako najatí za mzdu, aby nám pomáhali objevovat a žít radost evangelia.
7. neděle v mezidobí – cyklus A 23.2.2014
Často ve svém křesťanském životě narážíme na hranice svých sil. Právem se ptáme, jak to udělat, aby člověk naplnil požadavky víry. Na to se snaží najít odpověď dnešní neděle. V prvním čtení se vrátíme k argumentaci Tóry, ve druhém čtení vstoupíme do zklidňující argumentace sv. Pavla a nakonec v evangeliu potkáme Ježíšovu řeč v plné nekompromisní podobě.
1. ČTENÍ
Kniha Levitikus patří do Tóry, tedy Zákona. Je tvořena především předpisy. Ale i zde nalézáme teologii a výpovědi o Bohu. Devatenáctá kapitola představuje část zákonů upravujících sociální poměry mezi Izraelity. Mnohé jsou pokrokovější, než máme dnes my.
Lv 19,1-2.17-18
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv k celému společenství izraelských synů a řekni jim: Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý! K svému bratru neměj nenávist v srdci, ale otevřeně ho napomeň, aby ses kvůli němu neobtížil hříchem. Nemsti se, nechovej proti svým krajanům zášť, ale miluj svého bližního jako sebe. Já jsem Hospodin!“
ŽALM 103
Správný obraz o Bohu utváří jednání lidí. A neplatí to jen o lidech okolo nás. Můžeme se připojit k tomuto zpěvu o úžasném Bohu?
Odpověď: Hospodin je milosrdný a milostivý.
Veleb, duše má, Hospodina, – vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! – Veleb, duše má, Hospodina – a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní! On odpouští všechny tvé viny, – on léčí všechny tvé neduhy. – On vykupuje tvůj život ze záhuby, – on tě věnčí láskou a slitováním. Hospodin je milosrdný a milostivý, – shovívavý a nadmíru dobrotivý. – Nejedná s námi podle našich hříchů – ani podle našich vin nám neodplácí. Jak vzdálen je východ od západu, – tak vzdaluje od nás naše nepravosti. – Jako se smilovává otec nad syny, – tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
2. ČTENÍ
Pokračujeme ve čtení listu Korintským. V komunitě Korintských panuje napětí a rozdělení. Někteří se přiklonili k učení sv. Pavla, ale jiní dávají přednost jiným učitelům. Pavel je kárá a argumentuje...
1 Kor 3,16-23
Bratři! Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh. Neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy! Ať se nikdo neklame! Domnívá-li se někdo z vás, že je moudrý, jak to chce tento svět, musí se napřed stát „pošetilým“. Jenom tak se stane moudrým. Moudrost totiž, jak ji chce tento svět, je v očích Božích pošetilost. Stojí přece v Písmu: ‘Bůh chytá moudré v jejich chytráctví,’ a dále: ‘Pán zná plány moudrých: nejsou k ničemu.’ Proto ať se nikdo nechlubí lidmi. Všecko je přece vaše: Pavel, Apollos i Petr, svět, život i smrt, to, co už tady je, i to, co teprve přijde, všecko je vaše. Vy však patříte Kristu a Kristus Bohu.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Kdo zachovává Kristovo slovo, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. Aleluja.
EVANGELIUM
Pokračujeme ve čtení Horského kázání. Ježíš komentoval některá přikázání Desatera a nyní navazuje komentářem dalších částí Tóry. V posledním verši předkládá klíč k pochopení svých tvrzení. Starý zákon neužívá slovo „dokonalý“ ve vztahu k Bohu, ale pojem „svatý“ (viz např. Lv 19,2 …).
Mt 5,38-48
Ježíš řekl svým učedníkům: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Oko za oko a zub za zub.’ Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej. Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Miluj svého bližního’ a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
K ZAMYŠLENÍ
Jak tedy splnit všechny požadavky víry, jsou-li mnohdy opravdu těžké? Cesta vede jedině přes Ducha. Tedy obrácením se k Bohu a prosbou, aby nám pomohl. A ještě více je třeba, abychom nejen spolupracovali s Bohem, ale především mu patřili. To je význam slova „svatý“, je-li použito o osobě či věci, která není sama Bohem. Svatý je tedy patřící Bohu. Dokonalost požadovaná Kristem v evangeliu není nesplnitelným bláznovstvím, ale uvedením do reality! Jedině jako „patřící Bohu“ můžeme stát pevně v požadavcích víry.
