3. 1. 2011 - 9. 1. 2011
motto týdne:
„Bože, buď milostiv a žehnej nám!“
PONDĚLÍ 3. 1.
1 Jan 2,29 – 3,6
Jan 1,29-34
Komentář: 1 Jan 2,29 – 3,6
Nejenom se smíme nazývat Božími dětmi, ale také jimi jsme. Ty i tvoji blízcí, tví spolufarníci, všichni křesťané jsme dostali tento společný veliký dar... Spolehni se plně na toho, který je tvým Otcem.
ÚTERÝ 4. 1.
1 Jan 3,7-10
Jan 1,35-42
Komentář: 1 Jan 3,7-10
Nelze žít spravedlivě bez druhých, bez lásky k bližním, bratřím a sestrám – „není z Boha … kdo nemiluje svého bratra“!
STŘEDA 5. 1.
1 Jan 3,11-21
Jan 1,43-51
Komentář: Jan 1,43-51
Ježíšova výzva „Pojď za mnou!“ zaznívá pro mne i do dnešního dne. I tento den je vhodný k následování, k hlubšímu poznávání Ježíše, k objevování jeho království – prostě k životu s Kristem!
ČTVRTEK 6. 1. slavnost Zjevení Páně
Iz 60,1-6; Ef 3,2-3a.5-6
Mt 2,1-12
Komentář: Iz 60,1-6
Světlo, které nám vzešlo, se dnes zjevuje celému světu: „Hospodinova velebnost září nad tebou.“ Jak o něm mám svědčit? Jak mohu napomoci zjevení tohoto světla ve svém okolí?
PÁTEK 7. 1.
1 Jan 3,22 – 4,6
Mt 4,12-17.23-25
Komentář: 1 Jan 3,22 – 4,6
Věřit ve jméno Ježíše Krista (= patřit mu, následovat ho, konat jeho vůli) a navzájem se milovat – to je naše povolání, to je Janova výzva pro dnešní den.
SOBOTA 8. 1.
1 Jan 4,7-10
Mk 6,34-44
Komentář: 1 Jan 4,7-10
Hlubší poznání Boha, jeho lásky ke mně (i ke všem lidem) mi umožňuje více milovat sebe (i se všemi mými chybami) i druhé (i se všemi jejich chybami).
Svátek Křtu Páně – cyklus A 09.01.2011
Svým křtem Kristus vyjádřil solidaritu s námi. Tato Ježíšova solidarita nám otevřela cestu ke společenství s Bohem a k sobě navzájem. Naším křtem jsme byli uvedeni do společenství církve a stali jsme se Kristu podobnými. Když se setkáváme při slavení eucharistie, jsme svolaní, vyvolení, milovaní, protože v Kristu nás Otec vyvolil už od stvoření světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce (Ef 1,4), abychom rozvíjeli pravý smysl svého povolání ke společenství. Tajemství shromážděné církve se zde dává najevo pozdravem, v němž kněz probouzí ve shromážděných vědomí přítomnosti Páně. Jenom ustavičné objevování, že naším středem je Kristus, nám pomáhá pochopit tuto souvislost.
1. ČTENÍ
Boží služebník je vyslán, aby přinesl „právo“, což je synonymem pro spásu. Narozdíl od tehdejších panovníků, kteří při převzetí vlády dávali veřejně vyhlašovat své nové zákony a pak okázale projevovali svoji moc, tento služebník „nebude křičet, nebude hlučet“ (verš 2). Ujme se právě těch, kteří jsou ve světě slabí – Izraelitů utlačovaných v babylónském vyhnanství, ale potažmo i dalších národů (verš 6).
Iz 42,1-4.6-7
Toto praví Hospodin: „Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne, nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo. Ostrovy čekají na jeho nauku.
Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti, vzal jsem tě za ruku, utvořil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kdo bydlí ve tmách.“
ŽALM 29
Odpověď: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.
Vzdejte Hospodinu, Boží synové, – vzdejte Hospodinu slávu a moc. – Vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, – v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Hospodinův hlas nad vodami! – Hospodin nad spoustami vod! – Hlas Hospodinův, jak je mocný, – hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Vznešený Bůh zaburácel hromem, – v jeho chrámu však všichni volají: Sláva! – Hospodin trůnil nad potopou, – Hospodin jako král bude trůnit věčně.
2. ČTENÍ
Křtem Bůh pomazal Ježíše Duchem a mocí (v. 38). Ježíš byl sice naplněn Duchem už od svého zrození, avšak po křtu Duch svatý začal skrze něj působit novým způsobem – křtem začíná nová etapa jeho života, etapa zasvěcená hlásání evangelia a službě. Od té chvíle Ježíš chodil po Judsku i Galileji a prokazoval lidem dobrodiní: uzdravoval a osvobozoval od moci zla.
Sk 10,34-38
Petr se ujal slova a promluvil: „Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.
Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi.
Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel.“
EVANGELIUM
V tomto úryvku jsme svědky nádherného vztahu oboustranné lásky mezi Ježíšem a Otcem. Ježíš se nechává pokřtít od Jana, aby z lásky naplnil Boží vůli. Bůh pak ujišťuje Ježíše, že on je jeho milovaným Synem, ve kterém má zalíbení. Toto ujištění je doprovázeno darem Ducha, který uschopňuje Ježíše k tomu, aby skrze slova a činy zjevil pravou Otcovu tvář.
Mt 3,13-17
Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on se bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“
Ježíš mu však řekl: „Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli.“ A tak mu vyhověl.
Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle – otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj. A z nebe se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.“
K ZAMYŠLENÍ
Křest, to je účinné poselství spásy, nabídnuté zcela konkrétně nám. Je to ekumenická svátost. Odvolává se na příkaz zmrtvýchvstalého Pána apoštolům a prvnímu společenství věřících a dává nám podíl na jeho velikonočním tajemství, s Kristem nás spojuje, začleňuje nás do církve – Božího lidu Nové smlouvy, je branou k novému životu a činí z nás nové stvoření. Prvotní iniciativa – nabídka – je na straně Boží, jde o jeho velký dar, na něj však má odpovědět naše jednoznačné přijetí skrze víru. Pak je možné toto účinné poselství spásy realizovat!
