28. 2. 2011 - 6. 3. 2011
motto týdne:
„V Bohu jen odpočívej, duše má.“
PONDĚLÍ 28. 2.
Sir 17,20-28
Mk 10,17-27
Komentář: Sir 17,20-28
Čas k obrácení je právě dnes. Můžeš přitom počítat s velikým Božím milosrdenstvím a s jeho shovívavostí – když se k němu obracíš.
ÚTERÝ 1. 3.
Sir 35,1-15
Mk 10,28-31
Komentář: Sir 35,1-15
Vše, k čemu nás dnešní úryvek vyzývá, má být odpovědí, nikoliv získáváním si zásluh. Odpovědí na Boží lásku, na jeho obdarování.
STŘEDA 2. 3.
Sir 36,1-2a.5-6.13-19
Mk 10,32-45
Komentář: Sir 36,1-2a.5-6.13-19
Tato prosba o Boží působení ve světě, o jeho zásah, může být inspirací pro moji dnešní modlitbu: za církev a její svědectví ve světě, za svatost nás – svědků Kristových, za pokoj a požehnání pro všechny.
ČTVRTEK 3. 3.
Sir 42,15-26
Mk 10,46-52
Komentář: Sir 42,15-26
Dívej se na Boží krásu kolem sebe a děkuj za ni. Děkuj za věci, které tě obklopují, děkuj za to, co vidíš ze svého okna, za to, co používáš či potkáváš každý den (a možná to už ani „nevidíš“).
PÁTEK 4. 3.
Sir 44,1.9-13
Mk 11,11-25
Komentář: Sir 44,1.9-13
Chval Pána za své předky, chval jej za ty, o kterých něco víš, kteří ti byli blízcí, po kterých jsi něco obdržel(a), kteří pro tebe něco získali svojí pílí...
SOBOTA 5. 3.
Sir 51,17-28
Mk 11,27-33
Komentář: Sir 51,17-28
Spolu s autorem dnešního úryvku chval Boha za svoji životní cestu, za to, čím naplnil tvůj život, čím tě obdaroval, za jeho blízkost a ochranu v těžkých chvílích...
9. neděle v mezidobí - cyklus A 6.3.2011
Izraelité vyháněli kozla, na kterého složili své hříchy, na poušť. Podobně se může cítit jako vyhnanec člověk, který si uvědomil své hříchy. Je sám a ubohý. Ale to není místo, na které by nás Bůh posílal. Naším domovským místem je společenství církve, nikoliv poušť. Vracíme se do něho s lítostí nad hříchy a s důvěrou v odpouštějícího Boha, které vedou ke smíření s Bohem. Nemáme zůstat ani na poušti, ani na poloviční cestě.
1. ČTENÍ
Perikopa je součástí obšírného úvodu (5,11-11,32) k zákoníku Deuteronomia (12,1-26,15). Vzpomínka na velké důkazy Boží věrnosti na poušti (11,1-7) má přesvědčit Izraele, že jeho budoucnost je spjata s poslušností Božímu slovu. Tento osud má dvě alternativy: věrnost přinášející zdar a štěstí nebo nevěrnost přinášející zmar.
Dt 11,18.26-28
Mojžíš řekl lidu: "Uložte si tato má slova do svého srdce a do své duše. Přivažte si je jako znamení na svou ruku a budou jako značka mezi vašima očima.
Hle, já vám dnes nabízím požehnání a kletbu. Požehnání, když budete poslouchat příkazy Hospodina, vašeho Boha, které já vám dnes přikazuji. Kletbu, když příkazy Hospodina, vašeho Boha, poslouchat nebudete a ustoupíte z cesty, kterou vám já dnes přikazuji, a budete následovat cizí bohy, které jste neznali."
ŽALM 31
Odpověď: Buď mi, Hospodine, ochrannou skálou.
K tobě se utíkám, Hospodine, – ať nejsem zahanben navěky, – vysvoboď mě, jsi spravedlivý! – Popřej mi sluchu, – rychle mě zachraň!
Buď mi ochrannou skálou, – opevněnou tvrzí k mé záchraně, – vždyť ty jsi má skála a má tvrz, – pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.
Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, – zachraň mě svou slitovností. – Vzmužte se a buďte srdnatí, – všichni, kdo spoléháte na Hospodina.
2. ČTENÍ
Kristův kříž je tím novým prostředkem vykoupení. Skrze něj Bůh vykonává mocný čin (zjevuje svoji slávu) a vysvobozuje nás od hříchu – tím si z nás vytváří svůj lid. Kříž je znamením toho, že Bůh opět přebývá uprostřed nás (tj. jeho sláva je mezi námi). K přijetí zachraňující Boží moci je třeba jedině víry.
Řím 3,21-25a.28
(Bratři a sestry!) V nynější době se stalo zřejmým, že Bůh dává spravedlnost nezávisle na Zákonu. Svědčí o tom už Zákon a Proroci. Je to ospravedlnění, které dává Bůh na základě víry v Ježíše Krista, a to všem, kdo věří. Rozdílu není. Vždyť všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy. Z jeho milosti však docházejí ospravedlnění zdarma, protože je vykoupil Kristus Ježíš. Aby Bůh ukázal svou spásnou spravedlnost, ustanovil ho jako smírnou oběť v jeho krvi, která působí skrze víru.
Jsme totiž přesvědčeni, že člověk je ospravedlňován skrze víru, beze skutků předepsaných Zákonem Mojžíšovým.
EVANGELIUM
Evangelní text je závěrem řeči na hoře. Předkládá jednu základní pravdu – abychom nebyli pošetilými, ale moudrými. Abychom mohli vejít do Božího království, máme konat Otcovu vůli vyjádřenou v Ježíšových slovech. I Ježíš, tak jako Mojžíš, vyžaduje určité rozhodnutí. Není zde žádný rozpor s požadavkem "pouhé víry" z druhého čtení, protože tam se hovoří o člověku dosud nevykoupeném, zatímco zde je řeč o vykoupených, kteří skutky prokazují své synovství.
Mt 7,21-27
Ježíš řekl svým učedníkům: "Ne každý, kdo mi říká: ´Pane, Pane!´, vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce. Mnoho z nich mi řekne v ten den: ´Pane, copak jsme v tvém jménu neprorokovali? A nevyháněli jsme tvým jménem zlé duchy? A nedělali jsme tvým jménem mnoho divů?´ Ale tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal. Pryč ode mě, kdo děláte nepravosti!
Každý tedy, kdo tato má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále. Spadl déšť a přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – ale nezřítil se, protože měl základy na skále.
Každý však, kdo tato má slova slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži, který si postavil dům na písku. Spadl déšť, přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – i zřítil se a jeho pád byl veliký."
K ZAMYŠLENÍ
Většina lidí touží po světě, který by byl lepší, většina křesťanů také touží po lepší církvi. Dobrých přání, oprávněných požadavků a vše zlepšujících návrhů není nedostatek ani v církvi, ani ve světě. Jen s uskutečněním to nebývá tak slavné. Svět má stále mnoho chyb, církev stále není tak skvělá, jak bychom chtěli. Dnešní evangelium ale klade naprosto zásadní otázku: Z jaké pozice chceme cokoliv, tedy i tato zlepšení, uskutečnit? Stojí křesťan při všech svých dobrých snahách na skále, tedy na Kristu? Na skutečnosti smrti a vzkříšení? S odvahou být s Kristem ve světě slabým a přitom silným s Duchem svatým? Nebo stojí na písku lidských jistot, plánů a metod, kterými by chtěl prosadit a uskutečnit věc Boží? Pravda základů je neúprosná, na písku se žádná solidní stavba postavit nedá.
