1. 7. 2013 - 7. 7. 2013
motto týdne:
„Jdi a zvěstuj Boží království!“
PONDĚLÍ 1.7. sv. Árona, velekněze SZ
Gn 18,16-33
Mt 8,18-22
Komentář: Gn 18,16-33
Komu v mém okolí mohu být Abrahámem, kdo potřebuje moji nezištnou přímluvu tak jako Lot Abrahámovu? A vzpomeň také na ty, kteří byli nebo jsou tvými přímluvci a drželi či drží tě svojí přímluvou.
ÚTERÝ 2.7. sv. Bernardina Realino, kněze
Gn 19,15-29
Mt 8,23-27
Komentář: Gn 19,15-29
Bůh vysvobozuje Lota z místa hříchu, z místa určeného k zániku. Tuto možnost nabízí i tobě. Je k tomu však třeba tvoje účast – pohnout se, neohlížet se zpět, vyznat svůj hřích, obrátit se, vyznat Boha svým Pánem…
STŘEDA 3.7. svátek sv. Tomáše
Ef 2,19-22
Jan 20,24-29
Komentář: Ef 2,19-22
Ježíš je ten, který tě spojuje s křesťany ve tvé farnosti, ale i na celém světě, i s minulými generacemi. On tě začleňuje do společenství církve, dává ti tvou službu a chce tě trvale budovat „působením Ducha v Boží příbytek“. A stejně tak i tvé bratry a sestry. Cesta k němu vede přes milování tvých bratrů a sester a zároveň s nimi!
ČTVRTEK 4.7. sv. Prokopa, opata, sv. Alžběty Portugalské
Gn 22,1-19
Mt 9,1-8
Komentář: Gn 22,1-19
Abrahámova zkouška – pro nás tak těžko pochopitelná, je zkouškou vydanosti do rukou Božích, od něhož vše, co máme, pochází a je jeho darem. Je pozváním k důvěře, ke spolehnutí se na něj, k vydání se – kde v mém životě byla či je situace, kdy jsem k tomuto zván?
PÁTEK 5.7. slavnost sv. Cyrila a Metoděje
Iz 61,1-3a; 2 Kor 4,1-2.5-7
Lk 10,1-9
Komentář: Lk 10,1-9
„Jděte ... a říkejte jim: ´Přiblížilo se k vám Boží království!´“ Tento Kristův příkaz naplňovali Cyril a Metoděj a zvláště dnes jsme jim za to vděční. Tento Kristův příkaz je ale trvalý, i dnes aktuální a má být uskutečňován každým, kdo slyší Kristův hlas, kdo jej následuje.
SOBOTA 6.7. sv. Marie Goretti
Gn 27,1-5.15-29
Mt 9,14-17
Komentář: Gn 27,1-5.15-29
Bůh dává nezaslouženě svoji spásu každému – hodnému i zlému, pravdivému i podvádějícímu. Bůh jedná i přes naše lsti a úskoky, přes naše drobné podvůdky a lži. I tam dává své požehnání – nikoli jako schválení takového jednání – ale jako přiznání se k milovanému dítěti, kterému chce žehnat a přivést ho na svoji cestu.
14. neděle v mezidobí – cyklus C 7.7.2013
Bůh nás nejen zve, abychom mu naslouchali a doprovázeli ho. Následovat Krista znamená aktivní jednání. Mluvme tedy o poslání. První čtení cituje úryvek z velkolepého Božího zaslíbení a povzbuzení v knize proroka Izaiáše. Ve druhém čtení se ještě jednou vrátíme k otázce svobody křesťanů. Evangelium bude zaměřené na první velký úkol učedníků. Nebude se soustředit na ty, kteří učedníky potkají, ale právě na zkušenost Ježíšova poslání.
1. ČTENÍ
Závěrečná kapitola Izaiáše (tato část vznikla v 6. stol. př. Kr.) staví na obrazu mateřství. Děti jsou znamením života, rozvoje. Velká část knihy byla věnována příchodu zachránce, vysvobozujícího ze zajetí a ponížení. Bůh mu dává naději. Jeruzalém jako hlavní město se stane dějištěm zrození spásy.
Iz 66,10-14c
Plesejte s Jeruzalémem, jásejte nad ním, všichni, kdo ho milujete, radujte se s ním, radujte se, všichni, kdo jste nad ním naříkali, abyste sáli do sytosti z prsu, který utěšuje, abyste pili s rozkoší ze zdroje jeho slávy. Neboť tak praví Hospodin: „Hle, přivalím na něj blaho jako řeku, jako rozvodněný potok slávu národů. Budete sát, ponesou vás na zádech a na klíně vás budou laskat. Jako matka utěšuje svého syna, tak já vás potěším, v Jeruzalémě naleznete útěchu. Uvidíte to a vaše srdce se zaraduje, jak tráva vypučí vaše kosti. Hospodinova ruka se ukáže na jeho služebnících.“
ŽALM 66
Zpěv nad dílem Božím mohli zpívat nejen Izraelité, ale každý, kdo zakusil Boží záchranu. Je to i naše modlitba…
Odpověď: Jásejte Bohu, všechny země!
Jásejte Bohu, všechny země, – opěvujte slávu jeho jména, – vzdejte mu velkolepou chválu! – Řekněte Bohu: Jak úžasná jsou tvá díla! Ať se ti koří celá země, ať ti zpívá, – nechť opěvuje tvé jméno. – Pojďte a pozorujte Boží skutky: – podivuhodně jednal s lidmi! Moře proměnil v souš, – suchou nohou přešli řeku, – proto se radujme v Bohu! – Vládne svou mocí navěky. Pojďte, slyšte, všichni bohabojní, – chci vyprávět, co prokázal Bůh mé duši. – Bůh buď veleben, – že neodmítl mou prosbu, – že mi neodňal svou lásku.
2. ČTENÍ
Svatý Pavel ukončuje svoji obhajobu svobody křesťanů od zachovávání předpisů Tóry (zjednodušeno do pojmu obřízky). Naší záchranou není ani obřízka ani jiný předpis, ale nás zachránil Kristův kříž.
Gal 6,14-18
Bratři! Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. Vždyť ani obřízka nic není, ani neobřezanost, ale nové stvoření. A na všechny, kdo se v jednání budou řídit touto zásadou, ať přijde pokoj a milosrdenství, totiž na pravé Boží Izraelity. A pro budoucnost ať mě už nikdo s těmi věcmi neobtěžuje! Vždyť já na svém těle nosím znamení, že náležím Ježíšovi. Milost našeho Pána Ježíše Krista ať je s vámi, bratři! Amen.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj; nauka Kristova ať je u vás ve své plné síle. Aleluja.
EVANGELIUM
Navazujeme na minulou neděli. Ježíš se vydal do Jeruzaléma a první téma, které při této cestě otevřel, bylo následování. Nyní své učedníky posílá a dává jim zakusit, že je neopouští při naplňování poslání. Ale také jim pomáhá neztratit z očí to nejpodstatnější – vlastní spásu.
Lk 10,1-12.17-20
Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků, poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ‘Pokoj tomuto domu!’ Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: ‘Přiblížilo se k vám Boží království!’ Když přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: ‘I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!’ Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.“ Dvaasedmdesát učedníků se vrátilo a s radostí řekli: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“ Odpověděl jim: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a přemáhat všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte z toho, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“
K ZAMYŠLENÍ
Když stojíme na křižovatce, nemusí být snadné se rozhodnout. Ovšem volba správného směru ještě neznamená, že jsme již tím samým rozhodnutím v cíli. Cesta předpokládá nejen sledování průvodce, ale také spolupodílení se na nesení břemene, sledování mapy… Ježíš to učedníkům vysvětlí velmi názorně – prostě je po-šle, aby sami hlásali radostnou zvěst. A oni sami zakusí, že musí vědět, co je podstatou jejich zvěstování. Co je pomyslným zbožím v krásně zabalené krabici je-jich misie. Bez Boží moci je jakékoli přesvědčování jen špatnou reklamou. Skutečný obsah je postaven na Ježíšově záchraně, jeho vítězství nad zlem, hříchem a smrtí. To bylo středobodem proroctví v prvním čtení! A to není jen podstatou hlásání ostatním. To v prvé řadě musí být skutečností v našem vlastním srdci.
