17. 6. 2013 - 23. 6. 2013
motto týdne:
„Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem.“
PONDĚLÍ 17.6. sv. Rainerius de Pisis, poustevník, mnich a poutník
2 Kor 6,1-10
Mt 5,38-42
Komentář: 2 Kor 6,1-10
I v dnešním dni ti Bůh dává svoji milost, je ti nablízku, chce tě vést a provázet. I dnešní den je dnem příhodným, dnem, kdy máš zakoušet a prohlubovat svoji spásu – svým životem, svými skutky, svým slovem.
ÚTERÝ 18.6. sv. Řehoř Barbarigo, biskup
2 Kor 8,1-9
Mt 5,43-48
Komentář: 2 Kor 8,1-9
My (chudí bez Boha) stali jsme se bohatí skrze Kristovo sestoupení do chudoby, kdy se stal člověkem a svojí smrtí a svým vzkříšením nám otevřel přístup k bohatství – cestu ke spáse, cestu k našemu nebeskému Otci. Při vědomí tohoto bohatství mám i já rozdávat druhým ze svého (obdrženého) bohatství.
STŘEDA 19.6. sv. Jana Nepomuckého Neumanna, biskupa
2 Kor 9,6-11
Mt 6,1-6.16-18
Komentář: 2 Kor 9,6-11
Dnešní text je pozváním k setbě, k rozsévání, které není skoupé, ale štědré, které dává ze sebe sama, z nadbytku i z nedostatku, s důvěrou, že Bůh se stará a zahrnuje nás svými dary.
ČTVRTEK 20.6. blah. Markéta Ebner, řeholnice, mystička OP
2 Kor 11,1-11
Mt 6,7-15
Komentář: 2 Kor 11,1-11
Pavlovi leží na srdci ti, které přivedl k Pánu, nese je ve svých modlitbách i myšlenkách, bojuje za ně… Za koho dnes mohu „bojovat“ já – v modlitbě, slovem…?
PÁTEK 21.6. památka sv. Aloise Gonzagy, řeholníka
2 Kor 11,18.21b-30
Mt 6,19-23
Komentář: 2 Kor 11,18.21b-30
Pavel zažívá těžkosti od druhých, je slabý, je pokoušen… přes všechnu svoji slabost ví, že patří Pánu a u něj hledá svoji sílu. Nemůže a nemusí být dokonalý, ale může a má být tím, kdo následuje Boha, kdo v něm nachází sílu pro veškeré své konání.
SOBOTA 22.6. sv. Paulína, biskupa
2 Kor 12,1-10
Mt 6,24-34
Komentář: 2 Kor 12,1-10
Pavel – zraněný, slabý, v nouzi, pronásledovaný, v úzkosti – je velkým Božím služebníkem, na kterém spočívá Boží moc. I ty můžeš ve své slabosti zakoušet Kristovu moc, být jím silný…
12. neděle v mezidobí – cyklus C 23.6.2013
Dnešní neděle znovu pootevírá mnohá témata Velikonoc. V prvním čtení předpovídá prorok situaci, která souvisí s Božím slitováním a smrtí vyvoleného Syna. Evangelium otevírá zlomový okamžik Ježíšova veřejného působení, kdy apoštolové mají pochopit ještě jiný význam Ježíšovy misie. Důsledky smrti mesiáše nesou ovšem obrovské ovoce, jak uslyšíme ve druhém čtení…
1. ČTENÍ
Zachariášova předpověď (snad z 6. stol. př. Kr.) mluví o podivné souvislosti mezi okamžikem vylití ducha a smrtí syna. Jde však o předpověď, která se naplnila na Kristu. Duch bude dán právě až po Ježíšově smrti.
Zach 12,10-11
Toto praví Hospodin: „Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou hledět na mne. Budou naříkat nad tím, které probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se naříká v Hadad-Rimmonu na megidské pláni.“
ŽALM 63
Jak marné je stavět svůj život a svůj svět jen na lidech. Spojme se se strhující modlitbou žalmisty.
Odpověď: Má duše po tobě žízní, Hospodine, Pane můj!
Bože, ty jsi můj Bůh, – snažně tě hledám, – má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo – jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země. Tak toužím tě spatřit ve svatyni, – abych viděl tvou moc a slávu. – Vždyť tvá milost je lepší než život, – mé rty tě budou chválit. Tak tě budu velebit ve svém životě, – v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě. – Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, – plesajícími rty zajásají ústa. Neboť stal ses mým pomocníkem – a ve stínu tvých křídel jásám. – Má duše lne k tobě, – tvá pravice mě podpírá.
2. ČTENÍ
Svatý Pavel pokračuje v obsáhlém výkladu ospravedlnění na základě víry, a nikoli na základě skutků Zákona. Být „Božím dítětem“ znamená, možnost svobodně přistoupit k Bohu, tedy být ospravedlněn. To má mnohé důsledky…
Gal 3,26-29
Bratři! Vy všichni jste totiž Boží děti skrze víru v Krista Ježíše, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista: už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši. A když patříte Kristu, jste tedy Abrahámovo potomstvo a dědici podle zaslíbení.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.
EVANGELIUM
V synoptických evangeliích je jeden zlomový okamžik, který právě dnes otevíráme. Až dosud Ježíš mluvil převážně k zástupům, konal zázraky, poučoval. Ale nyní nejbližším otevírá oči pro ještě jiný význam svého příchodu na zem. To apoštolové dosud netušili…
Lk 9,18-24
Když se Ježíš o samotě modlil a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mě lidé pokládají?“ Odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní myslí, že vstal jeden z dávných proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr odpověděl: „Za Božího Mesiáše!“ On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a dodal, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.“
K ZAMYŠLENÍ
Jsme stále v ohrožení vidět Ježíše jako jakéhosi hrdinu z našich akčních televizních seriálů, který vždy porazí zlo sám nezraněn. Ale Pán jde jinou cestou. Skutečné Zlo je spojeno velmi hluboce s člověkem. Tady nepomůže jen zázrak či chytrost. Zde je třeba osobní oběť, vydanost až do krajnosti… Ale pochopí to učedníci? Jejich zájem je zatím soustředěn na jedinečného mistra, který si vždy ví rady… A co my, porozumíme, oč se tu jedná?
