23. 9. 2013 - 29. 9. 2013
motto týdne:
„Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“
PONDĚLÍ 23.9.
Ezd 1,1-6
Lk 8,16-18
Komentář: Ezd 1,1-6
I já jsem zván stavět dům Hospodinu – ve svém srdci. A stavět jej také společně se svými bratry a sestrami – v místě, kde žiji, žít Boží království.
ÚTERÝ 24.9.
Ezd 6,7-8.12b.14-20
Lk 8,19-21
Komentář: Ezd 6,7-8.12b.14-20
Obnovení chrámu v Jeruzalémě je svědectvím o Boží péči, starostlivosti a ochraně. Pojmenuj si dnes znovu svá znamení Boží péče a blízkosti, která se ti v tvém životě dostala. A chval jej.
STŘEDA 25.9.
Ezd 9,5-9
Lk 9,1-6
Komentář: Ezd 9,5-9
Když si uvědomuji Boží blízkost a věrnost, jeho milosrdenství a péči, často si také uvědomuji svoji nehodnost, svoji hříšnost. A tak uvědomění si Boží blízkosti je zároveň pozváním k hlubšímu patření Pánu, k odložení toho, co mne od něj odděluje, k prosbě o odpuštění a uzdravení.
ČTVRTEK 26.9.
Ag 1,1-8
Lk 9,7-9
Komentář: Ag 1,1-8
Boží chrám je v mém srdci a zároveň je kamenný chrám v naší farnosti symbolem Boží blízkosti, jeho přítomnosti. I o ten je třeba pečovat – a to je úkol, na kterém se mám podílet (podle svých možností a obdarování) i já.
PÁTEK 27.9.
Ag 1,15b – 2,9
Lk 9,18-22
Komentář: Ag 1,15b – 2,9
Velikost, krása a výzdoba chrámu není tak důležitá jako čistota a upřímnost těch, kteří v něm uctívají svého Boha.
SOBOTA 28.9. slavnost sv. Václava
Mdr 6,9-21; 1 Petr 1,3-6; 2,21b-24
Mt 16,24-27
Komentář: Mdr 6,9-21
Modli se dnes, aby i na přímluvu našeho zemského patrona sv. Václava sedávala moudrost u tvých dveří, abys ji nalézal, aby tě poučila
26. neděle v mezidobí – cyklus C 29.9.2013
Téma bohatství nás provázelo již minulou neděli, ale zasahuje do textů i této neděle. I dnes budeme číst první čtení z proroka Amose, který patří k největším starozákonním kritikům lhostejnosti, korupce a asociálnosti. Druhé čtení slavnostním tónem představí vyznání víry. Evangelium pak rozvine téma bohatství spíše na rovině důsledků a lhostejnosti. Snad jsou tato čtení silným podnětem k modlitbě o moudrost, jak správně pomáhat chudým.
1. ČTENÍ
Prorok Amos je velmi kritický k uzurpování si majetku na úkor chudých. Vystupuje 50 let před pádem Severního Izraele, který dobyli a zcela zničili Asyřané v roce 722 př. Kr.
Am 6,1a.4-7
Toto praví všemohoucí Pán: „Běda těm, kdo si zpupně žijí na Sióně, bezstarostně na samařské hoře! Léhají na ložích ze slonoviny, hoví si na divanech, jídají jehňata ze stáda a telata vykrmená v chlévě. Prozpěvují si za zvuku harfy, vymýšlejí si jako David hudební nástroje. Z misek pijí víno, nejlepším olejem se natírají, ale nad Josefovou zkázou se netrápí. Proto nyní půjdou v čele vyhnanců do zajetí, skončí jásot povalečů!“
ŽALM 146
Zkušenost žalmisty je důvodem radostného zpěvu. Můžeme se k němu připojit? Bůh s námi bude jednat stejně, jako tehdy s Izraelci. I nám nabízí stejnou zkušenost.
Odpověď: Duše má, chval Hospodina!
Hospodin zachovává věrnost navěky, – zjednává právo utlačeným, – dává chléb lačným. – Hospodin vysvobozuje vězně. Hospodin otvírá oči slepým, – Hospodin napřimuje sklíčené, – Hospodin miluje spravedlivé. – Hospodin chrání přistěhovalce. Hospodin podporuje sirotka a vdovu, – ale mate cestu bezbožníků. – Hospodin bude vládnout na věky, – tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.
2. ČTENÍ
Závěr listu se točí také kolem tématu bohatství (6,6-10.17-19). Nicméně v našem textu zaznívají zásadní výpovědi. Poslední verše (15 – 16) jsou citací hymnu na Krista.
1 Tim 6,11-16
Boží muži, usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán, a proto jsi složil před mnoha svědky slavnostní vyznání. Před Bohem, který všemu dává život, a před Kristem Ježíšem, který před Ponciem Pilátem vydal slavnostní svědectví, ti nařizuji: Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony až do slavného příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Ten příchod nám ukáže ve svůj čas blahoslavený a jediný Panovník, Král králů a Pán pánů. On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle. Nikdo z lidí ho neviděl, ani uvidět nemůže. Jemu patří čest a věčná moc! Amen.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Ježíš Kristus stal se chudým, ačkoli byl bohatý, abyste vy zbohatli z jeho chudoby. Aleluja.
EVANGELIUM
Lukáš v šestnácté kapitole věnuje pozornost majetku (minulou neděli jsme četli o nepoctivém správci). Ale pohled se posouvá k vyhrocené lhostejnosti. Všimněme si, že se boháč po své smrti chová k Lazarovi stále stejně povýšeně.
Lk 16,19-31
Ježíš řekl farizeům: „Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do šarlatu a kmentu a každý den pořádal skvělou hostinu. U jeho dveří léhal jeden žebrák – jmenoval se Lazar – plný vředů a rád by utišil hlad aspoň z toho, co padalo z boháčova stolu; a ještě k tomu přicházeli psi a lízali mu vředy. Žebrák umřel a andělé ho odnesli do Abrahámova náručí. Pak umřel i boháč a byl pohřben. V pekle v mukách zdvihl oči a viděl zdálky Abraháma a v jeho náručí Lazara. A zvolal: ‘Otče Abraháme, slituj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň koneček prstu ve vodě a ovlaží mi jazyk, protože zakouším muka v tomto plamenu.’ Abrahám však odpověděl: ‘Synu, uvědom si, že ty ses měl dobře už zaživa, Lazar naproti tomu špatně. A nyní se tu on raduje, a ty zakoušíš muka. A k tomu ke všemu zeje mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo nemůže přejít odtud k vám, i kdyby chtěl, ani se dostat od vás k nám.’ Boháč řekl: ‘Prosím tě tedy, otče, pošli ho do mého otcovského domu. Mám totiž pět bratrů, ať je varuje, aby se také oni nedostali do tohoto místa muk.’ Abrahám odpověděl: ‘Mají Mojžíše a Proroky, ať je uposlechnou!’ On však odporoval: ‘Ne, otče Abraháme! Ale když k nim někdo přijde z mrtvých, pak se obrátí.’ Odpověděl mu: ‘Jestliže neposlouchají Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.’“
K ZAMYŠLENÍ
Ježíš potřebuje posluchačům otevřít oči, proto volí velmi drsný příměr, aby byl zcela zjevný. Ale tím výborně vykresluje tvrdost srdce, lhostejnost a pohrdání za všech okolností. Chudáka Lazara vnímá boháč jako poskoka i za hranicí smrti, kde jsou si všichni rovni. Nelze ani opomenout, že jde o významné místo hovořící o realitě pekla. Lukáš však typicky připojuje k vlastnímu podobenství ještě posunutí či vyhrocení příběhu, když Bůh nevyslyší boháčův požadavek na zmrtvýchvstání Lazara. Paradoxně víme, že právě Lazar byl Ježíšem vzkříšen, ale posluchače to k obrácení nepřivedlo.
