14. 10. 2013 - 20. 10. 2013
motto týdne:
„Tvá víra Tě zachránila.“
PONDĚLÍ 14.10. sv. Kalista I., papeže a mučedníka
Řím 1,1-7
Lk 11,29-32
Komentář: Lk 11,29-32
Tolik toho víš o Kristu – tak proč otálet, proč se ohlížet, nechávat si otevřená zadní vrátka? Dej mu všechno, dej mu celý svůj život!
ÚTERÝ 15.10. Památka sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky církve
Řím 1,16-25
Lk 11,37-41
Komentář: Lk 11,37-41
Cesta k proměně srdce nevede jen přes vlastní úsilí o ctnostný život podle přikázání, ale také (a možná mnohem více) přes službu potřebným, kteří jsou všude kolem tebe.
STŘEDA 16.10. sv. Hedviky, řeholnice, sv. Markéty Marie Alacoque, panny
Řím 2,1-11
Lk 11,42-46
Komentář: Lk 11,42-46
Plnění mých „náboženských povinností“ nikdy nesmí překrývat nebo jít proti úsilí o spravedlnost a lásku k Bohu i k mým bratřím a sestrám.
ČTVRTEK 17.10. Památka sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka
Řím 3,21-30a
Lk 11,47-54
Komentář: Lk 11,47-54
Mé jednání, moje chování i mé mluvení nesmí druhým zabraňovat v hledání a nacházení Božího království.
PÁTEK 18.10. svátek sv. Lukáše
2 Tim 4,9-17b
Lk 10,1-9
Komentář: Lk 10,1-9
Evangelista Lukáš je mi vzorem i povzbuzením v mé službě přinášení pokoje druhým, ve službě „přibližování“ Božího království.
SOBOTA 19.10. sv. Pavla od Kříže, kněze
Řím 4,13.16-18
Lk 12,8-12
Komentář: Lk 12,8-12
Povzbuzení k vyznávání Ježíše celým mým životem. Utvrzení v jistotě, že Ježíš se přiznává ke mně, že mi je nablízku a vede mne svým Duchem.
29. neděle v mezidobí – cyklus C 20.10.2013
Tuto neděli se pozastavíme nad vytrvalostí v modlitbě. Událost zaznívající v prvním čtení je předehrou vyhroceného příkladu z evangelia. Druhé čtení nám umožní nahlédnout do soukromé korespondence dvou velkých hlasatelů Písma. Dnešní neděle je v celé církvi věnována misiím.
1. ČTENÍ
Ocitáme se uprostřed Sinajské pouště poté, co Izraelci odešli z Egypta (před rokem 1200 př. Kr.). Vítězství není v posledku věcí zbraní, ale vytrvalosti v modlitbě. Nezapomeňme, že prohrát znamenalo zemřít, a to jak pro bojovníky, tak i pro ženy a děti. Amalekovci jsou potomci Ezaua a objevují se v Písmu ještě 500 let po této události.
Ex 17,8-13
Amalečané přitáhli a bojovali s Izraelem v Refidim. Mojžíš řekl Jozuovi: „Vyber si muže a zítra vyjdi bojovat s Amalečany, já se zatím postavím na vrchol pahorku s Boží holí v ruce.“ Jozue vykonal, co mu rozkázal Mojžíš, a bojoval s Amalečany. Mojžíš, Árón a Chur však vystoupili na vrchol pahorku. Když Mojžíš měl zdvižené ruce, vítězili Izraelité. Když ruce spouštěl, vítězili Amalečané. Ruce Mojžíšovy se však unavily; vzali tedy kámen, položili pod něho a on se na něj posadil. Árón a Chur podpírali jeho ruce, každý z jedné strany, takže jeho ruce zůstaly pevné až do západu slunce. Jozue porazil ostřím meče Amalečany a jejich válečné sbory.
ŽALM 121
„Horami“ označuje žalmista pravděpodobně kopce nad přímořskou rovinou Izraele. Sahají cca do 800 m. n. m. a na jejich vrcholcích leží Jeruzalém s chrámem a místem obětí. Proto jsou symbolem místa, kde přebývá Bůh.
Odpověď: Pomoc nám přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemi.
Zvedám své oči k horám. – Odkud mi přijde pomoc? – Pomoc mi přijde od Hospodina, – který učinil nebe i zemi. Nedopustí, aby se tvá noha zvrtla, – nebude dřímat tvůj strážce. – Ano, nebude dřímat a spát – Izraelův strážce. Hospodin tě střeží, – Hospodin je tvým ochráncem po tvé pravici. – Za dne ti slunce neublíží, – ani měsíc v noci. Hospodin tě bude střežit ode všeho zlého, – střežit bude tvou duši. – Hospodin bude střežit tvůj odchod i příchod – nyní i navěky.
2. ČTENÍ
Timotej byl blízký spolupracovník sv. Pavla, později ho Pavel ustanovil svým nástupcem v Efezu. Všimněme si, jaký význam autor listu vkládá do Písma svatého a jaký důraz klade na hlásání evangelia.
2 Tim 3,14 – 4,2
Milovaný! Drž se toho, čemu ses naučil a co jsi přijal jako jisté. Víš přece, od koho ses tomu naučil! Od dětství znáš svatá Písma; ta tě mohou naučit moudrosti, abys dosáhl spásy vírou v Krista Ježíše. Všechno, co je v nich napsáno, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti. Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo. Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, zapřísahám tě při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Boží slovo je plné života a síly a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími myšlenkami a hnutími. Aleluja.
EVANGELIUM
Našemu úryvku předcházelo slovo o příchodu Syna člověka na konci věků. Náš text je teoretický příklad ukazující na význam vytrvalosti v modlitbě. Mnohé texty Starého zákona nařizují zvýšenou péči a pomoc sirotkům a vdovám. Ani to soudce nepohne k jednání, až její neodbytnost... Vhodné srovnat s 1. čtením příští neděle Sir 35,11-18.
Lk 18,1-8
Ježíš vypravoval svým učedníkům podobenství, že je třeba stále se modlit a neochabovat: „V jednom městě byl soudce, Boha se nebál a na lidi nedal. Byla v tom městě i vdova, chodila k němu a říkala: ‘Zastaň se mě proti mému odpůrci!’ Ale on dlouhou dobu nechtěl. Potom si však řekl: ‘I když se Boha nebojím a na lidi nedám, přece se té vdovy zastanu, protože mě obtěžuje; jinak sem bude ustavičně chodit a mě trápit.’“ A Pán řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! A Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci, a nechal by je dlouho čekat? Říkám vám, že se jich rychle zastane! Ale nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?“
K ZAMYŠLENÍ
Není výjimkou, že se na nás někdo obrací s prosbou o modlitbu. Rádi je ujistíme o své modlitbě, ale většinou zapomeneme či pouze připojíme Otčenáš ve večerní modlitbě. Ale Mojžíšův dlouhý modlitební zápas? A také dobře známe řadu situací, kdy jsme prosili, a modlitba nebyla vyslyšena... Je asi třeba rozlišit letmou modlitbu za drobnosti od modlitebního zápasu za uzdravení, spásu,… V takové modlitbě nezáleží na tom, zda používáme růženec či čteme Písmo. Podstatná je odevzdanost Bohu, pokora bez manipulativních tendencí a láska k tomu, za kterého se modlíme. A Bůh uslyší a promění naše volání v hojné požehnání.
