21. 10. 2013 - 27. 10. 2013
motto týdne:
„Hospodin je tvým ochráncem po tvé pravici.“
PONDĚLÍ 21.10. sv. Hilariona, poustevníka, opata
Řím 4,20-25
Lk 12,13-21
Komentář: Lk 12,13-21
„Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí.“ Chamtivost má nejrůznější podoby, nesnaží se uchytit i v mém žití? – Můj život je „zajištěn“ (jsem bohatý) patřením Pánu! – Toužím po tom?
ÚTERÝ 22.10. blah. Jana Pavla II., papeže
Řím 5,12.15b.17-19.20b-21
Lk 12,35-38
Komentář: Lk 12,35-38
Připravenost a bdělost Kristova učedníka nemá být pouze bdělostí a připraveností na konečný příchod Pána, ale také připraveností a bdělostí k jeho přicházení do mého každodenního žití, vnímavostí k jeho pastýřské službě mně samému.
STŘEDA 23.10. sv. Jana Kapistránského, kněze
Řím 6,12-18
Lk 12,39-48
Komentář: Lk 12,39-48
Pozvání k věrné službě i v době Pánovy nepřítomnosti s vědomím toho, co všechno jsem dostal, co všechno mi bylo svěřeno.
ČTVRTEK 24.10. sv. Antonína Marie Klareta, biskupa
Řím 6,19-23
Lk 12,49-53
Komentář: Lk 12,49-53
Život křesťana nemá být „klídek, pohoda, tabáček“, ale uskutečňování radikálního (a tím pádem nutně rozdělujícího) křestního rozhodnutí se pro Krista v každodenním životě.
PÁTEK 25.10. sv. Kryšpína a Krispiniána, mučedníků
Řím 7,18-25a
Lk 12,54-59
Komentář: Lk 12,54-59
Váhavost a vyčkávání nám brání v jasném a radikálním uskutečňování svého rozhodnutí pro Krista v běžném každodenním životě.
SOBOTA 26.10. blah. Celiny Chludzińske – Borzęcke, vdovy a spoluzakladatelky kongregace RC (kongregace sester Vzkříšení)
Řím 8,1-11
Lk 13,1-9
Komentář: Lk 13,1-9
Otázka existence zla, otázka neštěstí v životech (dobrých) lidí je otázkou, na kterou nejsme schopni uspokojivě odpovědět. Jsme ale schopni jasně a rozhodně odpovědět na Kristovu výzvu k obrácení – a máme tak učinit.
30. neděle v mezidobí – cyklus C 27.10.2013
Dnešní neděle se na mnoha místech slaví jako výročí posvěcení kostela (posvícení). Proto se mohou zvolit jiné texty k liturgii. V liturgii 30. neděle v mezidobí navazujeme na předchozí neděli, kdy se v evangeliu začalo probírat téma modlitby. Dnes nabídneme další důležitý aspekt, který je nezbytný ke kvalitní modlitbě. První čtení nás ujistí, že Bůh slyší, i když jsme obyčejní a bez hodností či zásluh. Ve druhém čtení objevíme praktické důsledky víry apoštola národů.
1. ČTENÍ
Kniha Sirachovcova patří k nejmladším textům Starého zákona (2. st. př. Kr.). Jde o ponaučení mladému a zřejmě dobře situovanému člověku v nejrůznějších oblastech života. Náš text se vztahuje k modlitbě.
Sir 35,15b-17.20-22a
Protože Pán je spravedlivý Bůh, nestraní nikomu. Není na straně proti chudákovi a vyslyší modlitbu utištěného. Nepohrdne sirotkovou prosbou ani vdovou, když vylévá svou stížnost. Tíseň utlačeného se skončí, křik ubohého se utiší. Modlitba chudého proniká oblaka a nezastaví se, dokud tam nedojde. Nevzdálí se, dokud Nejvyšší nezakročí, nerozsoudí spravedlivě a neobnoví právo.
ŽALM 34
Bůh slyší volání, pokud naše srdce respektuje Boha. Obracejme se k němu s pravdivým a pokorným srdcem a on bude jednat.
Odpověď: Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel.
Ustavičně chci velebit Hospodina, – vždy bude v mých ústech jeho chvála. – V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, – ať to slyší pokorní a radují se. Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, – aby vyhladil ze země vzpomínku na ně. – Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, – vysvobodil je z každé jejich tísně. Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, – na duchu zlomené zachraňuje. – Hospodin zachraňuje duše svých služebníků, – nebudou pykat, kdo se k němu utíkají.
2. ČTENÍ
Osobní dopis sv. Pavla Timoteovi odráží nejen řadu povzbuzení, ale i nelehkou situaci sv. Pavla. Zároveň jde o úžasnou ukázku praxe apoštolovy víry.
2 Tim 4,6-8.16-18
Milovaný! Já už mám prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod. Při mé první obhajobě nikdo se mě nezastal, všichni mě opustili. Kéž je jim to odpuštěno! Avšak Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli lidé ze všech národů. A tak jsem byl vysvobozen ze lví tlamy. Pán mě vysvobodí ode všeho zlého a zachrání pro své nebeské království. Jemu buď sláva na věčné věky! Amen.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Aleluja.
EVANGELIUM
Pokračujeme v návodu, jak se dobře modlit. Minulou neděli jsme zmínili vytrvalost. Dnes jde o pravdivost či pokoru. Ježíšův příklad je opět vyhrocený: Chrám bylo obrovské prostranství, větší než náměstí! Řecký text není jednoznačný: farizeus se modlí zřejmě k sobě místo k Bohu.
Lk 18,9-14
Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství: „Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus a druhý celník. Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: ‘Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých příjmů.’ Celník však zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: ‘Bože, buď milostiv mně hříšnému!’ Říkám vám: Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
K ZAMYŠLENÍ
Mnohokrát se ptáme, jak se správně modlit. Evangelista postupně zmiňuje určité základní postoje, které jsou v modlitbě klíčové. Jistě jde o vytrvalost a pokoru, či snad lépe pravdivost. Samozřejmě Ježíš nevyzdvihuje hříšnost a chudobu jako by byly nejlepší cestou k vyslyšení modliteb. Nejde o chudobu, či bohatství, ale o správný postoj srdce. Ten, kdo se opírá o Boha a spoléhá na něj, dojde vyslyšení. Velkým nebezpečím pro naše srdce je postoj „samospravedlnosti“. Pocit, že jsme lepší než druzí, a tedy máme právo či nárok na Boží odměnu. Pojem spravedlivý je v textech Starého zákona posunutý proti našemu vnímání. Označuje toho, kdo žije v souladu s Bohem. Snad lze říci, že mezi spravedlivým a Bohem nestojí žádná bariéra.
