12. 12. 2011 - 18. 12. 2011
motto týdne:
„Stále se radujte, Pán je blízko.“
PONDĚLÍ 12. 12. Panny Marie Guadalupské
Nm 24,2-7.15-17a Mt 21,23-27
Komentář: Mt 21,23-27
Ježíš se s velekněžími a staršími nebaví „na rovinu“, protože mu nechtějí naslouchat, ale jen hledají argumenty proti němu. Nejsou otevřeni tomu novému, co Ježíš přináší … I já jsem zván vyjít ze své usazenosti (byť i v dobrém) a dál hledat věci ještě dokonalejší…
ÚTERÝ 13.12. Památka sv. Lucie, panny a mučednice
Sof 3,1-2.9-13 Mt 21,28-32
Komentář: Mt 21,28-32
Přiznání se ke Kristu a odpovídání na jeho pozvání není věcí jednorázovou, ale trvalým životním postojem. Je to cesta, spojující to dobré z jednání obou synů v jedno. Jaký je důvod toho, že někdy svým jednáním říkám Kristu: „Mně se nechce“?
STŘEDA 14.12. Památka sv. Jana od Kříže, kněze a učitele církve
Iz 45,6b-8.18.21b-25 Lk 7,19-23
Komentář: Lk 7,19-23
I Janova představa o Mesiáši byla zřejmě jiná – přestože Ježíš uzdravoval, konal mocné činy, hlásal nebeské království… Možná Ježíš neodpovídá ani tvým představám, nedělá to, co bys chtěl. Přesto je Bohem a jedná ve tvém životě. Otevři se mu…
ČTVRTEK 15.12. sv. Valerián
Iz 54,1-10 Lk 7,24-30
Komentář: Lk 7,24-30
Naslouchat Ježíši nebo pohrdat úmyslem, který se mnou má Bůh? – Volba je jasná, ale jak moc ji uskutečňuji ve svém životě? Co mi pomůže naplňovat ji více?
PÁTEK 16. 12. sv. Adelhaida
Iz 56,1-3a.6-8 Jan 5,33-36
Komentář: Jan 5,33-36
Rozhodnutí uvěřit svědectví (Janovu, Otce, Kristových skutků) je základem víry v Ježíše, ke kterému se potřebuji vracet, připomínat si jej a s Boží pomocí na něm stavět dál.
SOBOTA 17.12. sv. Lazara
Jan 5,33-36 Mt 1,1-17
Komentář: Mt 1,1-17
V Ježíšově rodokmenu najdeme mnohé hříšníky, najdeme tam i tři ženy – pohanky … Do tohoto porušeného stavu věcí se rodí Ježíš, aby vše proměnil. A to se vztahuje i na tebe, na historii celé tvé rodiny. Pozvi Krista znovu do svého života a pros za své blízké…
4. neděle adventní – cyklus B 18.12.2011
Až do 17. prosince se mluví o konečném příchodu Pána, o eschatologii,… Ale poslední týden, kam patří i 4. neděle adventní, je věnován událostem předcházejícím narození Ježíše. Nejde jen o pouť těhotné Marie, o jesličky a Betlém… Početí a narození Krista je po staletí očekávaným přelomem v dějinách. Jako bychom měli dnes spoluprožít, že zaslíbení tisíc let stará se právě teď naplňují. Přelom dějin je přede dveřmi. S Kristem přichází milost spásy, volného přístupu k Bohu!
1. ČTENÍ
Po roce 1000 př. n. l. král David získal území celého Izraele. 6. kapitola vypráví o přenesení archy úmluvy – znamení Boží přítomnosti – do Jeruzaléma. Kapitola 7 mluví o chrámu – příbytku Božím. Dům v Izraeli byl především symbolem rodiny. Slovní hříčka tak skrývá zásadní proroctví o Boží přítomnosti mezi lidmi.
2 Sam 7,1-5.8b-12.14a.16
Když se usadil král David ve svém paláci a Hospodin mu popřál pokoj od všech okolních nepřátel, pravil král proroku Nátanovi: „Podívej se, já bydlím v domě z cedrů, zatímco Boží archa přebývá uprostřed stanových pláten.“ Nátan odpověděl králi: „Jdi a splň všechny záměry, které máš v srdci, vždyť Hospodin je s tebou!“ Ale v oné noci ozvalo se Hospodinovo slovo k Nátanovi: „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel? Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal, vyhubil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Zjednám ti veliké jméno, jaké mají ti největší na zemi. Určím svému izraelskému lidu místo, zasadím ho tam a bude tam bydlet. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se neodváží ho sužovat jako dříve, v dobách, kdy jsem ustanovil nad svým izraelským lidem soudce. Popřeji mu pokoj ode všech jeho nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě. Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem. Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy.“
ŽALM 89
Odpověď: Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech
Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech, – po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost. – Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“ – Na nebi jsi upevnil svou věrnost. „Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, – přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: – Navěky zajistím tvůj rod – a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení. On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, – můj Bůh a skála mé spásy. – Navěky mu zachovám svou milost, – má smlouva s ním platit nepřestane.“
2. ČTENÍ
Úplný závěr listu Římanům shrnuje poselství tohoto dopisu. Bůh vyslovil své tajemství: vnitřní život Boha a jeho láska projevená smrtí a vzkříšením Krista. Kristus je toto vyslovené slovo! Na nás je „pouze“ přijmout ho vírou.
Řím 16,25-27
(Bratři a sestry!) Bůh vás může utvrdit, abyste žili podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle kázání o Ježíši Kristu. Bylo vám zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od věčných časů, ale nyní je zřejmé předpověďmi Písma na příkaz věčného Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou poslušně přijaly. A proto Bohu, který jediný je moudrý, buď skrze Ježíše Krista sláva na věčné věky. Amen.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova. Aleluja.
EVANGELIUM
Text evangelia není primárně mariánský, ale zaměřený především na Krista. Právě v této chvíli Bůh plní svůj dávný slib. Neustrňme jen na pokusech vysvětlit, „jak to bylo“. Vnímejme literární poselství: milostí přichází Bůh a člověk – Ježíš.
Lk 1,26-38
Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“ Anděl jí odpověděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“ Maria řekla: „Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.
K ZAMYŠLENÍ
Tento čas je atmosférou očekávání. Pán už se blíží, přijde, je blízko. Teprve ten, kdo něco či někoho čeká, může zažít radost Vánoc. Jedním z témat Janova evangelia je pojem Logos – slovo. Bůh vyslovil toto „slovo“ a to není označení pojmu ani hra zvuků. Toto slovo je někdo. 2. čtení mluví o zjevení tajemství. To je právě vyslovení tohoto „Slova“ v nám srozumitelné řeči. Nemyslíme konkrétní jazyk s jeho pojmy, ale toho, kdo nám ukázal míru Boží lásky. Mariina odpověď andělovi je zároveň ukázkou, jak s tímto vysloveným Slovem máme naložit. Maria andělovo slovo přijala a vyslovila své „staň se“. A toto slovo není souhra hlásek, ale někdo přímo v jejím životě! Řekneme-li Bohu své „ano“, odpovíme-li na Boží slovo, Bůh se stane v našem vlastním životě živým!
