8. 10. 2012 - 14. 10. 2012
motto týdne:
„Ať ti Hospodin požehná ze Siónu.“
PONDĚLÍ 8. 10. sv. Pelágie, panny a mučednice
Gal 1,6-12
Lk 10,25-37
Komentář: Gal 1,6-12
Pavel si stojí nikoli na svém, ale na tom, co je Boží, na evangeliu, které od něj pochází a jehož je Pavel služebníkem. A zve mne ke stejnému postoji, nesnažit se získat si přízeň u lidí, ale vytrvat ve věrnosti Kristovu evangeliu.
ÚTERÝ 9. 10. sv. Jana Leonardiho, kněze
Gal 1,13-24
Lk 10,38-42
Komentář: Lk 10,38-42
Slož i ty dnes všechny své starosti k Ježíšovým nohám, pohlédni na jeho tvář a naslouchej jeho slovům...
STŘEDA 10. 10. blah. Angely Marie Truszkowske, zakladatelky kong. sester feliciánek
Gal 2,1-2.7-14
Lk 11,1-4
Komentář: Lk 11,1-4
Vezmi si jednu prosbu z Lukášovy verze Otčenáše do své dnešní modlitby a do všeho svého konání.
ČTVRTEK 11. 10. sv. Alexandra Sauli, biskupa
Gal 3,1-5
Lk 11,5-13
Komentář: Lk 11,5-13
Ježíš tě zve k vytrvalosti – v hledání, v prosbách, v touze po vejití. I tebe zve k důvěře, že tvůj nebeský Otec tě chce znovu obdarovat svým Duchem.
PÁTEK 12. 10. sv. Radima, biskupa
Gal 3,7-14
Lk 11,15-26
Komentář: Lk 11,15-26
„Rozdvojené království zpustne“ – kde v mém životě není Kristus králem? Kam jsem ho ještě zcela nepustil, kde jsem mu zcela neotevřel?
SOBOTA 13. 10. blah. Gerarda, zakladatele řádu Maltézských rytířů
Gal 3,22-29
Lk 11,27-28
Komentář: Lk 11,27-28
Mariinou zásluhou není to, že Krista počala, ale že odpověděla na Boží pozvání a jeho slovo zachovávala. V tom je pro mne vzorem i výzvou.
28. neděle v mezidobí – cyklus B 14.10.2012
Dnešní neděle otevírá téma pravé moudrosti. Nejde samozřejmě o chytrost či intelekt. Jde o schopnost žít vlastní život tak, aby vedl k pravému cíli. Odtud vystupuje také téma pravé chudoby, tedy schopnosti vzdát se všeho, co nás ve skutečnosti svazuje a znemožňuje svobodně dýchat. V tyto dny probíhá blahořečení pražských františkánských mučedníků zavražděných roku 1611. Možná právě tato událost poukazuje na nesvobodu, která místo života vede ke smrti. Za jejími zády stojí strach, násilí, bezohlednost. Dost důvodů k modlitbě za situaci v naší zemi.
1. ČTENÍ
Kniha Moudrosti patří mezi nejmladší ve Starém zákoně. Zmiňovaná moudrost není jen chytrostí, intelektem, ale skutečným uměním života. Ona vede k Bohu. Jako by autor záměrně nevyjádřil, zda moudrost je něco či někdo. Odpověď najdeme až o sto let později v Novém zákoně.
Mdr 7,7-11
Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic. Nesrovnával jsem s ní neocenitelný drahý kámen, protože všechno zlato je vzhledem k ní jen troška písku a za bláto lze počítat vedle ní stříbro. Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo, poněvadž nehasne její záře. Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra a skrze ni nespočetného bohatství.
ŽALM 90
Teprve když člověk zjistí, že hranice nejsou jen omezením, ale i cestou k moudrosti, může naplno zpívat tento žalm. Opřeme se s důvěrou o Boha a připojme se k žalmistovi.
Odpověď: Nasyť nás, Pane, svou slitovností, abychom se radovali.
Nauč nás počítat naše dny, – ať dojdeme k moudrosti srdce. – Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? – Slituj se nad svými služebníky! Nasyť nás brzy svou slitovností, – ať jásáme a radujeme se po celý život! – Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil, – za léta, kdy jsme zakoušeli zlé. Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, – tvá sláva jejich synům. – Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, – dej zdar práci našich rukou, – dej zdar práci našich rukou!
2. ČTENÍ
Propracovaný text listu Židům pokračuje ve 4. kapitole důkazy z Písma. A právě tyto důkazy autor podtrhuje slovy, která dnes čteme. Jde o moc a sílu Božího slova. To není srovnatelné s našimi úvahami či teologickými názory.
Žid 4,12-13
Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími. Není tvora, který by se před Bohem mohl ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat.
Zpěv před Evangeliem
Aleluja. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.
EVANGELIUM
Pokračujeme v textech, které jsou v rámci Markova evangelia věnovány učedníkům. Oni mají pochopit. Život věčný není jen otázkou splnění normy (viz Mk 10,2 – minulá neděle). Jde o svobodu srdce opustit vlastní svět jistot a opřít se o Boha. Proto je důležité číst nejen první část úryvku (Mk 10,17-22), ale i druhou (v. 23-31). Bůh skutečně lidský život, štěstí, naše srdce naplní.
Mk 10,17-30
Když se Ježíš vydával na cestu, přiběhl nějaký člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?“ Ježíš mu odpověděl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš přikázání: ‘Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!’“ On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“ Ježíš na něho pohlédl s láskou a řekl mu: „Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku. Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: „Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“ Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: „Kdo tedy může být spasen?“ Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno.“ Tu mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou.“ Ježíš odpověděl: „Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný.“
K ZAMYŠLENÍ
Příběh o setkání Ježíše s bohatým mužem je více příkladem, který slouží jako odrazový můstek, než samotnou perikopou. Učedníci se ještě před chvílí sami hádali o moc (Mk 9,33n). Především oni mají poznat, jak omezující je nesvoboda srdce. Tento bohatý muž je poctivý. Současně je však zajatcem sebe sama. Jak ve srovnání s jeho touhou po dokonalosti („Co mám dělat?“) paradoxně vyznívá Petrova odpověď: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou.“ Tato svoboda není jen lidským dílem, naší snahou, naším úspěchem. Teprve když člověk skutečně jde za Kristem, nachází svá pouta a jen v Kristu je možné tato pouta rozlamovat. Teprve tváří tvář Bohu jsme uzdravováni ke svobodě. Proto se dnes zvláště modlíme za dar moudrosti. Navíc v tyto dny vyhlašuje Svatý otec Rok víry, tedy rok připomínající 50 let od zahájení II. vatikánského koncilu. Připojme tedy také modlitbu za dar víry uprostřed živého společenství církve.
